Jste zklamaný?
Není to příjemný, na druhou stranu je to realita. Někdy to tak bývá. Ne vždy máš tu slávu, jakou bys chtěl. Byla sláva, teď přijde kritika, nejsem první ani poslední, kdo to zažije na vlastní kůži.
Kladno prohrálo čtvrtý z posledních pěti zápasů. Co se děje?
Poslední zápasy nehrajeme moc dobře. Začalo to už proti Ústí, kde jsme prohráli 0:6 a od té doby jsme v nějaké křeči. A dneska byl výkon hrozivý. Musíme se z toho nějakým způsobem dostat.
Vypadá to, že vaše přítomnost soupeře motivuje, aby podal maximální výkon. Co říkáte?
Je to možný, na druhou stranu bychom se s tím měli vyrovnat. Je dobře, že hrajeme proti mančaftům, který budou podávat ty nejlepší výkony. Aspoň vidíme, jak na tom jsme - nic moc. Podle mě je to nejlepší příprava před play-off. Musíme se hrozně moc zlepšit. Začíná to u mě, já se necítil vůbec dobře.
Cítíte od soupeřů respekt?
Vůbec mě nešetří, to mi pomáhá, protože kdybych dal pár gólů, tak se cítím daleko líp. Kdybych hrál líp, tak to určitě mají těžší, já jim to hodně usnadňuju. Ale žádný respekt samozřejmě necítím. Možná se mi zdá, že hrají ještě víc než kdo jiný.
Už jste naznačoval, že Kladno není až tak silné. Utvrzují vás v tom další odehrané zápasy?
Těžko srovnávat, protože jsem odehrál jen tři zápasy. Ani jeden se nám víceménně nepovedl. Během těch tří zápasů byl soupeř lepší. Sice jsme někdy měli fáze, kdy jsme začali tlačit, jako třeba dneska ve třetí třetině, ale to je dost málo na to, když chce mužstvo postoupit do extraligy. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že každý hráč umí bruslit, každý je silný a opravdu to není jednoduchý. Je jedno, jestli hraješ NHL, druhou nebo třetí ligu, je to pořád o bojovnosti a o bruslení.
Co týmu chybí v ofenzívě? V přesilovce jste měl dvě nahrávky, které měly skončit gólem. Je to o proměňování šancí?
Měli bychom mít větší tlak, což nemáme. Nejsme schopní soupeře přidržet v útočné fázi, aby šla jedna šance za druhou a oni se unavili. To nám tam schází. Když máme jednu šanci, tak to jde pryč. Přijde mi, že to je kvůli tomu, že nemáme nohy. Nebo jsme pomalejší a špatně reagujeme. O hodně později než soupeř. Připadá mi, že jsou všude dřív. Že hrajou někdy v šesti, sedmi.
A co chybí vám?
Mně chybí hodně věcí, co si nebudeme namlouvat. Ale není mi dvacet. Ani od sebe víceméně nic neočekávám, to vy jste tomu udělali obrovskou reklamu. Já vím, jaký jsem hráč, nemůžu se srovnávat sám se sebou, když mi bylo 25. To v žádném případě. Vidím i u nás v kabině, že trénink je úplně jinde, než byl před patnácti dvaceti lety. Hráči tráví hrozně moc času na ledě a v posilovně, i když to možná teď není vidět. Dělají to všechna mužstva. To my starší hráči nezvládneme, i když bys chtěl, protože regenerace je daleko delší. To je největší rozdíl, ta chuť by tam byla.
Nejste proto překvapený, kolik času zvládáte odehrát vzhledem ke zranění?
Většinu zápasu jsme prohrávali, nebo to bylo hodně vyrovnaný, takže jsme normálně hráli na tři nebo na čtyři lajny. Já se snažím, dokud můžu. Je pravda, že se některá střídání necítím moc dobře, ale doufám, že to přijde a záleží jen na mně, jakým způsobem se k tomu postavím.
Koleno tedy nezlobí?
Hlavně jsem dlouho nehrál a když jsem hrál, tak hodně ve čtvrtý lajně. V Calgary jsem moc minut neodehrál. Když se to tak vezme, tak jsem naposledy hrál pořádný hokej před devíti měsíci. Teď jsem začal s dvaceti minutama za zápas a zvykám si. Hrát ve čtvrté lajně osm devět minut, kde od tebe nikdo nic nečeká a je jedno, jaká je to liga, a pak jít do první lajny a hrát dvacet, to je ohromný rozdíl.
Říkal jste, že chcete hrát za Kladno i kvůli mámě, aby vás ještě viděla na vlastní oči. Jste rád, že to vyšlo?
Já bych byl radši, kdyby dneska nepřišla.
Jak vám vůbec bylo před takovým slavnostním zápasem?
Mám toho už hodně za sebou. Na druhou stranu jsem rád, že diváci přišli a zatleskali. Můj jediný cíl je hrát co nejlepší hokej, abych pomohl mužstvu postoupit. Není to pro mě jednoduchý, bude mi 46 let, ale snažím se odevzdávat maximum, i když to někdy není vidět.
Řekl byste si sám, že nebudete hrát, pokud budete cítit, že přínos není takový?
Já bych neměl problém. Kdybych ale zase nehrál, tak mě všichni zkritizujou, že jsem to ani nezkusil. Tady není žádný východisko nebo rozumná rada. Než jsem začal hrát, tak jsem řekl, že odevzdám maximum a uvidíme, jak to půjde. Když to nepůjde, tak to nepůjde, to se nedá nic dělat. Jediný, co můžu slíbit, je, že udělám maximum. Když hrát nebudu, tak nebudu, pro mě to není problém. Svět se nezboří a zeměkoule se pořád bude točit dál.
