„Věřím, že klub jde správnou cestou. Chtěli bychom jméno Pirátů uzdravit, protože utrpělo veliké újmy, než se toho zhostili noví majitelé,“ řekl dvojnásobný mistr Finska, který s Chomutovem zažil loňský pád z extraligy, tehdy ještě klub vlastnila rodina Veverkova. Huml byl instalovaný do nové pozice v minulém týdnu a hned se vrhnul do práce, která nebude i vzhledem k insolvenčnímu řízení, jemuž Piráti čelí, vůbec snadná.
Ještě máte s klubem nevyřízený splátkový kalendář?
Ano, stále. Během této sezony jsem byl v kontaktu s vedením právě kvůli přípravě splátkového kalendáře. A komunikace probíhala na velice dobré úrovni. S novými majiteli jsem od začátku našel společnou řeč a bylo vidět, že co řekli, to platilo. I to je jeden z důvodů, proč jsem tady. Všechna jednání byla korektní a férová. A takhle se budu snažit ke svojí nové funkci přistupovat i já.
Jak se vaše angažmá seběhlo?
Blesková akce! Minulé pondělí jsme měli sezení s majiteli klubu, byla mi nabídnuta spolupráce, a už v úterý jsem seděl na Slavii na zimním stadionu a koukal jsem na kluky. Rychle jsem souhlasil, protože jsem tušil, že je potřeba začít hned.
V čem vaše práce spočívá?
Příprava týmu na příští rok, shánění hráčů, chystání podmínek, trenéři, mládež. Je to poměrně náročná funkce. S tím, že jsem do toho vstoupil až teď v půlce února, je všechno o to složitější. Čas se krátí, sezona se blíží ke konci. Čeká mě spousta práce, ale věřím, že ji odvedu dobrou. Té výzvy se nebojím.
Napadlo by vás po loňské sezoně, kdy šatnu ochromily dluhy, že se v klubu ještě objevíte?
Vůbec. Příjemně mě překvapilo, že si na mě páni majitelé vzpomněli. Určitě jsem nebyl jediný, kdo přicházel v úvahu, oni zvolili mě, za to jim děkuju. Hodím to na Marcelu Mošnovou Duškovou, naši úžasnou marketingovou šéfku, která mi před měsícem volala, jestli bych měl chuť se do hokeje vrátit. Od té doby ten zárodek v mé hlavě rostl. Ale po minulém ročníku jsem si určitě nepředstavoval, že budu na chomutovském zimním stadionu takhle brzy. Po sezoně jsem se rozhodl ukončit aktivní kariéru. Jsem jednatelem, s kamarády spoluvlastním firmu, zapojil jsem se do fungování naší malé společnosti. Což mě poměrně naplňovalo. Ovšem tahle výzva byla tak zajímavá, že jsem ji přijal. A doufám, že pomůžu.
O jaké podnikání jde?
Máme firmu Profi-Filters, vyrábíme filtry do průmyslových vzduchotechnik. To je na druhou stranu od hokeje, taky jsem si musel projít složitým začátkem, teď mě to čeká znovu. Ale já se práce nebojím. Hokeji rozumím a mám mu co vracet, živil mě spoustu let. Těším se.
Huml se stal sportovním manažerem Chomutova, který mu ještě dluží |
Táhlo vás to zpátky k ledu hodně silně?
Přišlo mi škoda nevyužít zkušenosti. Kariéru jsem měl bohatou, dlouhou. Byla by škoda jen tak skončit a odejít úplně. Nevěděl jsem ale, jak u hokeje zůstat. Chvilku jsem si zkoušel chodit zahrát za Řisuty 2. ligu, to se jevilo jako časově náročné, kloubit hokej se zaměstnáním. Tudy cesta asi nevedla. Naopak tahle nabídka je pro někoho jako já absolutně ideální. Jdu do něčeho nového, poznávám to, jde to skloubit i s osobním životem. Velmi zajímavá práce.
Jak jste si prověřoval, jestli se Piráti finančně uzdravují?
Tyhle reference mám od kluků ze šatny, byl jsem s nimi v kontaktu. Vím, jakým způsobem to od začátku sezony fungovalo, proto jsem do toho šel. Věřím, že jsme na správné cestě. Pořád je to složité, ale páni majitelé se s tím vypořádali velice dobře. Věřím, že od příští sezony bude všechno probíhat absolutně hladce, abychom se všichni mohli bavit hokejem.
Klub čelí insolvenčnímu řízení. Ani to vás neodradilo?
Samozřejmě, určitým způsobem mě to znervóznělo. Je to poměrně radikální věc. Po rozhovoru s pány majiteli jsem se dostal do obrazu, za jaké situace tahle kauza vznikla. Chápu jejich postoj. Tohle není otázka přímo na mě, finanční stránka jde za mou trošku z jiného pohledu. Ale věřím, že se tohle vyřeší. Kdybych měl pocit, že tady něco nefunguje nebo fungovat nebude, v Chomutově bych nebyl.
Budete mít na starosti komunikaci s bývalými spoluhráči, kterým Piráti ještě dluží z extraligy?
Někdo hned volal, gratuloval k funkci, a občas proběhl dotaz, jak to tady vypadá. Nastínil jsem jim, co vím já. Kluci, co mají splátkové kalendáře, chápou, že komunikace se tady změnila. A všechno funguje v rámci možností férově, korektně. Na to, jak velké problémy byly, se odvedla skvělá práce. Je to vidět i na výsledcích týmu, těžko by figuroval na čtvrté pozici, kdyby to nebylo v pořádku. Běží to.
Co myslíte, budete kádr stavět na extraligu, nebo na 1. ligu?
To se samozřejmě ukáže. Všichni si uvědomujeme, že síla největšího favorita Českých Budějovic je veliká. Všichni ale víme, co se může stát v play off. Z toho, co jsem viděl, věřím, že tým sílu má. Je tady dobrý týmový duch, kluci makají, náš brankář je dobrý. Šance existuje a kluci za tím půjdou.
Jaké je teď vidět rozpočet z druhé strany?
Pro sportovního manažera by ekonomika měla být poměrně jednoduchá. Pracuji s nějakou částkou, kterou obdržím od majitelů, případně od generálního manažera. Pro ně je ta práce těžší, moje je ulehčená tím, že peníze shánět nemusím. Určitě se líp dělá, když je budget neomezený nebo veliký, což tady nebude. Ale jak mi nastínili majitelé, rozpočet na příští rok by měl být takový, abychom byli konkurenceschopní a bojovali o přední příčky, zůstaneme-li tedy v 1. lize.
Už si vytipováváte hráče?
Musím to sledovat komplexně. Jsem tady chvilku, potřebuji se nejdřív seznámit s hrou našich hráčů. Máme spoustu mladých, perspektivních. Přijít jako sportovní manažer v půlce února není ideální. Sezona se blíží ke konci, většina hráčů chce mít v tuhle chvíli jasno o budoucnosti, i vyjednávání pro mě budou složitější. Priorita je zaměřit se na náš tým, aby kluci měli klid do play off. I z pohledu hráče vím, jaké to je nevědět, co bude. Nastíním jim vizi, jakou máme.
Kdo bude mít poslední slovo ohledně posil, hráčů? Vy?
Ideálně by to měla být shoda názorů po konzultaci. Jde to od trenérů přese mě až po úplné vedení. Já jsem jako sportovní manažer zodpovědný za sportovní stránku, výběr hráčů jde na moji hlavu. Ideálně se ale musíme shodnout všichni. Není dobré, aby sportovní manažer přiváděl hráče a trenér s nimi nechtěl pracovat. Bude to dohoda většího týmu lidí. Takhle si představuji, že by to mělo být.
Budou se vám hodit kontakty, které jste během kariéry získal jak v Česku, tak v cizině?
Určitě pro mě budou jednání s dalšími sportovními manažery jednodušší. Je trend, že většina z nich jsou bývalí hokejisté. Pomůže to. Využiju i kontakty, které jsem si vytvořil v zahraničí. Jedná se líp s někým, kdo hokej hrál.
Jako hráč jste chtěl co nejvyšší plat, teď budete tyhle návrhy naopak odrážet. Jaké to bude?
Je pravda, že prací manažera je částečně udržet platy na uzdě. Roli hrají jednání, agenti. Na tyhle otázky budu možná umět odpovědět až za pár měsíců, teď teprve poznávám zákulisí téhle práce.
Chybí vám hokej jako takový?
Upřímně asi ani ne. Dal jsem si po sezoně pár týdnů volno a byl jsem tak zaměstnaný svojí firmou, že ani na velké stýskání po hokeji nebyl čas. Mám doma malou holčičku, tohle jsem si hrozně užíval. Že volného času bylo pro rodinu mnohem víc. Teď se vracím zpátky do hokeje, tak uvidíme, jak to ovlivní soukromí. Ale věřím, že tahle práce se dá dělat kvalitně, aniž by člověk byl 24 hodin v kanceláři.
Nelitujete, že jste nekončil na vrcholu, ale sestupem z extraligy?
Nejsou hezké vzpomínky na to, co se tady odehrálo na konci sezony. Nebyl jsem velký idealista, abych si myslel, že skončím kariéru s pohárem nad hlavou nebo s medailí na hrudníku. To se povede pár výjimečným jedincům, a to musí mít ještě štěstí. Mrzelo mě, co se tu odehrálo. Ale bral jsem to, že je čas skončit, že takhle by to mělo být. Nějak extra jsem to neprožíval.
Nebýt dluhů, udrželi byste se?
Minulý rok nebyl tým úplně špatný, byla období, kdy se hrál kvalitní hokej. To jsou všechno kdyby… Po základní části jsme skončili čtrnáct bodů před posledními Pardubicemi, takže kdyby se hrálo dnešním systémem, v pohodě bychom extraligu udrželi. Nestalo se, před baráží přišla kauza tatarský biftek (většina týmu onemocněla salmonelózou), to byl poslední hřebík do rakve. To naše šance tak minimalizovalo, že jsme se z toho nedostali. Nebýt toho, baráž by vypadala jinak.
