S vyřazením už jste se smířil?
Budu mluvit podobně jako loni. Když vám „ten nahoře“ dá štěstí v základní části, což nám v některých momentech dal, proto jsme ji taky vyhráli, tak vám potom vezme jinde. A nám vzal v sérii se Zlínem.
Dalo se podle vás udělat něco jinak?
Abych třeba míchal se sestavou, k tomu nebyl důvod, mužstvo šlapalo. Takže odpověď na vaši otázku bude ve stylu „po bitvě je každý generál“ – zvolil bych asi jiné hráče na nájezdy ve čtvrtém utkání.
Při pátém semifinálovém duelu jste se hned v první třetině za stavu 0:1 dost rozčiloval při jedné situaci, ze které vaši svěřenci dali gól, ale rozhodčí ho neuznal. Jak vám to vysvětlil?
Přijel a omlouval se, že předtím pískal náš faul. Tak jsem se ho zeptal: Aha, a proč tedy nemáme nikoho vyloučeného? A on na to, že se upískl. Omluvil se jednou, pak podruhé, počtvrté a po zápase znovu. Na jednu stranu si vážím toho, že uznal chybu, ale prostě to nic nemění na tom, že místo 1:1 je to pořád 0:1 a o chvilku později 0:2.
Třebíčský obránce Hunkes po vyřazení: Rozhodl třetí zápas |
Teď už je jasné, že finále Chance ligy bude čistě valašská záležitost, Zlín se utká se Vsetínem. Před play off jste se nechal slyšet, že být v kůži kladenského trenéra, klidně byste nespal. Pořád platí, že by se měl tým kolem Jaromír Jágra baráže bát?
Nevím, ale vidím plný Lapač, takže když to Vsetín uhraje, může se stát cokoli. Každopádně Kladno bude mít určitě víc zkušeností.
Pojďme se ale znovu zaměřit na váš tým. Jste i přes vyřazení se Zlínem se sezonou spokojený?
Nebál bych se říct, že to byla naše nejúspěšnější sezona v historii. Vyhráli jsme základní část a celkově skončili třetí. Jasně, třetí místo už tady taky jednou bylo, ale bez vítězné základní části.
Přesto se během celého ročníku nepodařilo v Třebíči vyprodat stadion. Ani v semifinále...
Podívejte, já bych to lidem nevyčítal. Ekonomicky je dnešní doba hodně složitá, navíc si můžou pustit zápasy na internetu. A tři a půl tisíce diváků není málo. Podle mě se to vyrovná pěti tisícům z doby před osmi nebo deseti lety. Chtěl bych všem lidem, kteří přišli, moc poděkovat.
Trenér Třebíče Kamil Pokorný uděluje pokyny hráčům.
Překvapil vás letos některý hráč víc než ostatní? V pozitivním i negativním slova smyslu?
Kritiku ode mě neuslyšíte. Zato si myslím, že jsme se neuvěřitelně trefili do obránce Bořuty. Věděli jsme, že má Tonda svoji kvalitu, ale že mu angažmá u nás sedne až takhle, to bylo překvapení i pro mě. Stejně tak můžu jmenovat Martina Dočekala, Pavla Jekela, Láďu Bittnera... Ale jsou tam i dělníci ledu jako Radim Ferda, který plní své úkoly skvěle. A tak bych mohl pokračovat.
Už tušíte, kdo tým opustí?
Víme minimálně o dvou hráčích, kteří už mají podepsáno jinde, ale jejich jména zatím neprozradím. Každopádně kostra týmu zůstane.
Včetně brankáře Jekela? Údajně by snad mohl zamířit do Karlových Varů...
Nevím o tom. Jednání s Pavlem jsme přerušili na dobu play off, takže teď budeme pokračovat.
Třebíč se pokusí odvrátit konec sezony. Zlín z nás má strach, říká trenér |
Týmu už jste dal volno?
Po posledním utkání hráči zuli brusle a po pohovoru je čeká zasloužený odpočinek.
Vás také?
Doufám, že ne takový jako loni v létě. Budu sledovat play off extraligy, objíždět nejvyšší juniorskou soutěž a jinak klasika – půjdu na ryby, udělám něco kolem domku a vyrazím někam s vnukem.
Zmínil jste svoji loňskou patálii s klíšťovou encefalitidou. Dá se říct, že už jste úplně v pořádku?
Ještě ne stoprocentně. Obzvlášť při vypjatých zápasech naskakuje únava mnohem rychleji. Ale jsou na tom lidé daleko hůř. Třeba člověk, který se mnou ležel v nemocnici, žádá o invalidní důchod. Jsem rád, že já můžu být pořád u hokeje.
Tým na postup do baráže jsme měli, tvrdí BořutaV dosavadním průběhu prvoligového play off nenajdete hráče, který by na ledě strávil více času než třebíčský obránce Antonín Bořuta. Čtyřiatřicetiletý bek Horácké Slavie v průměru odehrál téměř 28 minut na zápas. „Každý hráč je tím více spokojený, čím více je vytěžovaný. Čím více máte na ledě prostoru, tím je větší příležitost na vstřelení gólu,“ tvrdí hráč, který v základní části Chance ligy se 36 body (6+30) ve 47 zápasech vyhrál produktivitu obránců. A velikou důvěru cítil i v play off. „Jsem za to rád. Ale musím říct, že to bylo hodně náročné,“ připouští bek, který v devíti utkáních vyřazovací části přidal dalších pět bodů (0+5). „Člověk musí dobře regenerovat. A já, zaplať pánbůh, slušnou regeneraci mám,“ pokračuje ostřílený veterán. „Fajn bylo i to, že vždy když jsem potřeboval oddechnout, trenér mi vyhověl.“ Bílé hvězdy za sebou mají ročník, který se zapsal do historie třebíčského klubu. Tým kouče Kamila Pokorného dokázal vyhrát základní část druhé nejvyšší soutěže a ve vyřazovací části došel do semifinále. Tam však musel sklonit hlavu před dvojnásobným českým šampionem ze Zlína. „Konec sezony nám trošku zhořkl, čekal jsem, že přes Zlín přejdeme,“ tvrdí Bořuta. „Zápasy byly hodně vyrovnané, ale nepovedlo se. Nedá se nic dělat.“ Třebíč ze hry vyřadily čtyři porážky o jediný gól, z toho jedna až na samostatné nájezdy. Celkově semifinále skončilo 1:4 na zápasy. „Bohužel, v kolektivním sportu se většinou hraje na góly. A my jsme vždy o jeden prohráli,“ krčí rameny. „To nás stálo tu sérii.“  Obránce Antonín Bořuta (vpravo). Jako klíč k úspěchu se ukázalo (ne)proměňovaní šancí. „Každý zápas byl jiný, v některých jsme si vytvořili spoustu šancí, někdy jsme se do hry tolik nedostávali. Ale góly jsme prostě nedávali,“ lituje Bořuta. „Buď jsme selhali v zakončení, nebo jim výborně zachytal gólman,“ chválí brankáře Beranů Daniela Hufa. Právě pro Bořutu, který před sezonou do Třebíče přišel z britského celku Sheffield Steelers (EIHL), měla série proti celku Miloše Říhy mladšího specifickou příchuť. „Jsem odchovancem Zlína, odehrál jsem tam i čtyři sezony v áčku,“ vysvětluje s úsměvem Bořuta. „Ve Zlíně jsem se narodil a i když tam už dlouho nežiju, stále tam mám rodiče a rodinu.“ Přesto, že vyřazením v semifinále Třebíč obsadila v konečném hodnocení Chance ligy parádní třetí místo, je Bořuta zklamaný. „Měl jsem to nastavené tak, že jsem chtěl dojít co nejdál. Třeba si i zahrát baráž, bojovat o extraligu,“ tvrdí dlouholetá opora znojemských Orlů. „Třebaže ambice či finanční situace Třebíče nejsou tak velké, zabojovat jsme o to mohli. Tým jsme na to měli, šance byla veliká,“ pokračuje Bořuta. „Příští sezonu na to budeme chtít navázat a zkusíme být ještě lepší než v předchozích letech. Ale bude to nesmírně těžké,“ dodal. |
