"Koudelka? Jsem na takové řeči zvyklý. A mě takoví hráči vůbec nezajímají. Nestarám se, kdo po mně jde, ale o svůj výkon. Abych byl prospěšnej týmu," řekl Duda, jenž pomohl k sobotní výhře Chomutova 6:2 a postupu do semifinále.
Řekl, že jste mrzák, pácháte zlo a schováváte se za rozhodčí. Naštvalo vás to?
Za prvé: nečtu to. Za druhé: nějakého hráče Koudelku, třeba to řeknu hodně arogantně, neuznávám. Pro mě to není hokejista. Je to lajdák, který jezdí na jedný noze. A může být rád, že Hradec nemá peníze, aby si koupil lepší hráče. Z toho pohledu je to spíš taková závist. Nevím. Jestli si chce vyřizovat účty, klidně mi mohl zavolat, mohli jsme se někde setkat v ringu. Mohl jsem ho tam sesekat.
Reakce Martina Koudelky |
Proč podle vás vypěnil?
Neunesl, že hraje proti Chomutovu, neunesl, že proti němu stojí Duda, který měl v zápase 2+2. Jemu se nedařilo, viditelně šlapal vodu. Musí začít hledat chyby sám u sebe a přemýšlet, jak se zlepšit.
Prý jste mu říkal, ať se chová fair play, a přitom vy podle něj děláte "jenom hnusné věci".
Co se na to dá říct... Když šlape na puky a padá a nepřizná se rozhodčímu, že zakopl, tak s takovým hráčem nemůžete hrát fair play.
Mimochodem, jak vás na ledě ovlivňuje kauza s napadeným chodcem? Jste obviněn z výtržnictví.
Vůbec. Když hraju hokej, snažím se mít čistou hlavu a soustředit se jen na svoji práci. Což odnáší hlavně moje přítelkyně, protože hokej je můj svět. Jakmile přijde play-off, osobní život jde stranou.
Soupeři to na vás nevytahují?
Spíš diváci. Ale to se dá čekat. Jsou to Češi. Kdybych si měl z každého člověka, z každého fanouška nebo z Koudelků dělat hlavu... Já jim říkám myši. Myši, které nikdy nic nedokážou a někde se schovávají.
Vyjádříte se už k té kauze?
Ne, nebudu ji komentovat, nezlobte se. Je to ve vyšetřování.
Se sedmi body jste nejproduktivnější hráč Chomutova v play-off. Cítíte se v pohodě?
Abych pravdu řekl, jsem trochu se sebou na vážkách. Ze začátku jsem se trápil, moc vymýšlel. Přitom v Plzni jsem si dokázal, že hokej hrát umím. Bylo to obohacující, přínosný. Chce to čas. Byla velká pauza před čtvrtfinále, tréninky moc dlouhé, nevyhovovaly mi. Cítil jsem se unavený, trošku zatáhlý. Teď se všechno dělá rychle a zápasy se střídají jeden za druhým, což mi sedí. Ale musím být víc produktivní. Poměr šance/gól je pořád žalostný.
