Není to odvážné tvrzení, když za sebou máte teprve necelý rok na pozici hlavního trenéra?
Bez tajných cílů a přání to nemá cenu. Už jako hráč jsem chtěl být nejlepší, chtěl jsem hrát v NHL a v národním týmu. To první se mi nepovedlo, ale do reprezentace jsem se dostal. Stejně tak chci být úspěšný jako trenér. Nejlepší ocenění pro mě bude, když lidi na první pohled poznají na hře týmu můj rukopis.
A ten nároďák?
To s tím souvisí. Pokud chce být trenér dobrý a úspěšný, tak musí mít za cíl národní tým. To je nejvíc a budu se snažit, abych svými pracovními výsledky oslovil lidi, kteří trenéry do reprezentace vybírají.
Máte za sebou profesionální kariéru na špičkové úrovni. Jste trenér praktik, nebo se také snažíte učit?
Zpočátku jsem si říkal, že jsem léta hrál na nejvyšší úrovni u nás i v Rusku, takže vím všechno. Ale praxe mě naučila, že i teorie je strašně důležitá. Proto jsem si dodělával licenci A po dvou letech na fakultě mi už chybí udělat jen závěrečnou zkoušku. Pořád u mě ale převažujou zkušenosti. Myslím si, že to vidím. Řeším hokej pocitově. Snažím si z teorie brát, ale nejdu do ní tolik. Víc sázím na to, co mě dostalo nahoru jako hráče.
„Nemám rád bránění. Chci hrát na puku. Mým úkolem je dostat to do kluků, protože oni jsou herci na ledě a celé to řídí.“ |
Opakovaně v rozhovorech říkáte, že vyznáváte ofenzivní styl. Že chcete hrát odvážný útočný hokej, který bude bavit fanoušky. Půjde to ve Slavii?
Snažím se to od prvního tréninku do kluků dostat. Mluvím s nimi, společně s asistentem Jirkou Doležalem jsme si s nima sedli a řekli jim, jakou máme představu o hře. I když je teprve suchá příprava, tak tuhle filozofii do kluků cpeme, aby jejich myšlení bylo, že hrajeme aktivně a ofenzivně. Nemám rád bránění. Chci hrát na puku. Mým úkolem je dostat to do kluků, protože oni jsou herci na ledě a celé to řídí. Takže tomu musí věřit. Ostatně i podle toho jsme se snažili vybírat posily, aby zapadaly do herního systému.
Musí být člověk sebevědomý, aby chtěl hrát takový hokej? Většina trenérů by sázela na opatrnost a jistotu.
Jsou tam dva pohledy. Letos se v první lize padá, takže odvážná hra může být riziková. Lepší je hrát na jistotu zezadu a využívat okének soupeře. Ale já jsem furt přesvědčený o tom, že nejlepší obrana je útok. Pokud budeme aktivní a budeme nutit soupeře k chybám, tak vzniknou šance a z nich musíme profitovat. Nebojím se toho a budu hrát radši aktivně, než abych na někoho čekal a couval. Ani bych to neuměl, protože je to prostě proti mému přesvědčení.
Fotogalerie |
Dá se říct, že jste se v trenérství našel?
Určitě. Už když jsem hrál, tak jsem se snažil směřovat k tomu, že budu trénovat, udělal si licenci B a pomáhal s dětmi. Nic jiného jsem dělat nechtěl. Prošel jsem si od přípravky až k chlapům. Před deseti lety jsem založil hokejovou školu, kde jsem trénoval dovednosti, zaměřoval jsem se hlavně na střelbu a zakončení.
Jak se vůbec semlel váš příchod do Slavie?
Volal mi sportovní manažer Jirka Veber, jestli bych měl zájem. Samozřejmě jsem na to kývnul. Ale kandidátů bylo víc, tak proběhly dva pohovory, u kterých byl i majitel Slavie pan Tichý. Každý pohovor trval dvě hodinky. Pak mi zavolali, že se rozhodli pro mě.
Četl jsem na slávistickém webu, jak jste si podpisu smlouvy liboval, že jste ve skvělém klubu. Cítíte ve Slavii potenciál?
Musím říct, že jsem zatím velice spokojený, jak funguje vedení, jak pracujou hráči a vůbec z celého prostředí mám vynikající pocit. Když to srovnám s loňským Chomutovem, kam jsem se také těšil, tak musím říct, že se cítím daleko líp, mám ze Slavie daleko lepší pocit. Můžu se soustředit na práci, kdežto v Chomutově byly ještě nějaké jiné věci, ale k tomu se nechci vracet.
„Každý trenér si přeje mít v týmu takového rozdílového hráče a personu jako Jarda Bednář. Záleží jen na něm, jestli uzná, že na to má. Spolu s Márou Tomicou a Honzou Novákem budou tvořit jádro, od kterého se mladí musí učit.“ |
Už jste zmínil, že vaším asistentem bude Jiří Doležal, který vás v minulosti trénoval. Není to zvláštní?
Jo jo, když jsem přestupoval z Budějovic do Sparty, tak tam Jirka trénoval, byl jsem jeho svěřenec. Od té doby jsme se neviděli a teď jsme kolegové. Jsem strašně rád, od prvních rozhovorů jsme naladění na stejnou notu, máme na hokej stejné názory. O to jednodušší to je.
Co říkáte na možný návrat Jaroslava Bednáře?
Bavili jsme, seděli jsme s majitelem, Jirkou Veberem a Jardou a všechno probírali. Jarda je můj ročník. Bude to specifické. Pokud na to bude mít a sám uzná, že na to má, tak to bude super. Každý trenér si přeje mít v týmu takového rozdílového hráče a personu. Je to jenom o Jardovi, to je celé.
Kromě něj se vrátil i Marek Tomica, v klubu působí také Jan Novák. Budou tihle tři veteráni tvořit jádro Slavie?
Já jsem o tom přesvědčený, pokud to klapne s Jardou. Honza Novák je tu léta, teď se vrací Mára, kterého jsem měl loni v Chomutově. Zná mě, já znám jeho a vím, co od něj můžu čekat. Od těchto hráčů by se mladí měli učit, aby dosáhli takových úspěchů jako oni. Pokud mladí nebudou hloupí, budou jim naslouchat a budou se dívat, jak trénujou, co všechno pro sebe dělají, tak si kariéru můžou prodloužit o iks let.
