Letošní druholigová sezona pro něj bude druhá, kterou stráví v jihlavském dresu. A pokud se v ní bude Matěji Pekrovi dařit podobně jako v té předchozí, mají se fanoušci Dukly zase na co těšit.
„Já jsem spíš zastáncem toho, že je vždycky co zlepšovat, takže bych svoje výkony z loňska nijak zvlášť nepřeceňoval. To už je dějepis,“ mávl jednatřicetiletý rodák z Uničova rukou nad celkem 60 kanadskými body z ročníku 2018/19 (36 gólů + 24 asistencí).
Nicméně jste patřil k nejproduktivnějším hráčům celé soutěže, nepřišla po sezoně nějaká nabídka z extraligy?
Nic konkrétního. Navíc já měl tady v Jihlavě platnou smlouvu, takže to ani nebylo na pořadu dne. Nejsem ten typ, který by nedodržel podmínky, když dopředu věděl, co podepisuje a na jak dlouho.
Nová sezona začne až za pár týdnů, každopádně první přípravný duel už máte za sebou. Jaký byl Pavlodar soupeř na úvod?
Myslím, že na začátek docela přijatelný. Všichni jsme věděli, že led nebude ideální, což se taky potvrdilo. O kvalitní hře se nedá mluvit, ale z hlediska kondice a nabrání bruslení to bylo v pohodě.
Už jste se těšil, až zase zapadnete do zápasového rytmu?
Popravdě řečeno, já bych si klidně ještě týden volna vzal. (usmívá se) Podle mě by pár dnů navíc neuškodilo, ale ano, těšil jsem se. Už jsem se smířil s tím, že zase začínáme a zastavíme se až někdy v dubnu.
Na druhou stranu pořád lepší hrát než se připravovat třeba na suchu, nebo ne?
Jasně, mám radši přípravu na ledě. I když pokud se suchá příprava proloží fotbálkem nebo tenisem a není to jen o posilovně, tak se s tím člověk smíří. Za ty roky už se přizpůsobí. Jde jen o to, nachystat se na letní přípravu v hlavě.
Dovolenou jste si užil na maximum? Odjel jste někam k moři?
Byl jsem na horách, moře mě už v poslední době ani moc neláká.
A hory jste prochodil v Česku, nebo někde v zahraničí?
Byl jsem v Rakousku, v Alpách na ledovci. Udělal jsem si aktivní dovolenou plnou turistiky a výletů na kole. Žádné válení. (usmívá se)
Bál jste se, aby se vám odpočinek až příliš nezalíbil?
Je pravda, že když je člověk už starší, tak volné dny jsou pro něj spíš za trest. Jen těžko pak dohání, co ztratil. Proto jsem se snažil hodně hýbat. A užil jsem si to.
Na žádné nečekané překážky či nebezpečí jste nenarazil?
Ne, to ne, akorát jsem tam přijel v kraťasech a oni tam na sněhu jezdili běžkaři. Tak jsem se musel jít honem převléknout. (směje se)
Ještěže jste měl do čeho...
A tak to já jsem počítal s tím, že tam bude zima, ale ne zase až taková.
Pojďme zpátky k hokeji, už ve čtvrtek večer vás čeká druhé přípravné utkání. Tentokrát se představíte v Olomouci, kde jste toho v minulosti odehrál poměrně hodně...
Však se tam taky těším. S pár kamarády přímo v Olomouci už jsem si psal a další dorazí z Uničova, odkud pocházím. Olomouc v první lize nemáme, tak jsem rád, že se potkáme aspoň takhle v přátelácích.
V Uničově bydlíte pořád?
Přes sezonu jsem samozřejmě v Jihlavě a domů se dostanu až někdy kolem Vánoc. Ale třeba léto trávím pravidelně u rodičů v Uničově.
