Nedvěd se rozplakal při představě, že mu před nedělním extraligovým klání mezi jeho mateřským Libercem a pražskou Spartou vyvěsí Bílí Tygři dres s číslem 93.
Bohatá a veleúspěšná kariéra tak dostane symbolickou tečku.
„Bude to trochu jiný večer,“ zněla poslední slova prošedivělého veterána, jemuž se už poté nepodařilo dál krotit emoce. Tvář schoval pod kšiltovku, mnul si oči.
Nejen pro loučícího se Nedvěda tuze silný moment.
☀️❄️ Petr Nedvěd se na svoji rozlučku chystá po svém! :) https://t.co/6FAqwZwNU6
V předchozích minutách přitom žertoval - v dobrém rozmaru přemítal, jak se bude cítit, až se po překvapivě kvalitním výkonu osprchuje a dá si pivo. „Teď se cítím překvapivě dobře, asi pracuje adrenalin. Ale uvidíme, jaké to bude po sprše a dvou pivech,“ vtipkoval.
K profesionálnímu hokeji se Nedvěd vrátil po čtyřech letech, aby v liberecké hale, kde dlouhé roky válel jako lídr Bílých Tygrů, nastoupil proti Jaromíru Jágrovi a na prvoligové scéně naposledy předvedl své mistrovství.
Zvládl to, dal gól, druhý připravil. Navzdory minimální přípravě.
„Po třech měsících na pláži v Miami a dvou trénincích v Letňanech jsem nevěděl, co od sebe očekávat,“ neskrýval při pozápasovém rozhovoru. Zářil, z celého týmu Benátek nad Jizerou byl patrně nejlepší.
Mysleli si to minimálně organizátoři unikátního večera nazvaného Souboj Legend, kteří Nedvěda vyhlásili nejlepším hráčem domácích. Smekl před ním i Jágr - ten táhl Kladno, třemi body nasměroval hosty k výhře 7:2.
Petře, jak moc vám scházel profesionální hokej?
Hokej miluji, chybí mi. Těžko jsem se s koncem kariéry první dva roky srovnával, ale jak čas běží, tak člověk na to začne koukat trošku jinak a začne chápat, že hokej asi nebude hrát pořád. První rok jsem přemýšlel, jestli bych se nevrátil, teď už ale v žádném případě tak nepřemýšlím. Už si to užívám. Samozřejmě je to jiná kapitola mého života, bez hokeje, je to trošku prázdné, ale takový holt život je.
Jak hodnotíte zápas? Benátky se proti favoritovi dlouho držely.
Škoda třetí třetiny, kdy nám to tam napadalo, ale dvě třetiny jsme odehráli perfektně. Soupeř měl kvalitu, ale těch 40 minut jsme mu stačili. Chtěl bych poděkovat spoluhráčům za perfektní zápas. Jsem rád, že jsem mohl být součástí večera.
Benátky nad Jizerou vs. Kladnoaneb Nedvěd vs. Jágr |
S kariérou jste se rozloučil stylově, skóroval jste.
To jsem rád, že se mi to podařilo a že jsem gól dal. Bylo to parádní. Doufám, že se to všem líbilo. Vám novinářům, fanouškům, spoluhráčům. Chci i poděkovat soupeři.
Trefil jste se vaší typickou střelu. To se asi nezapomíná, že?
To ne, to si asi vezmu do hrobu.
Jak jste prožíval poslední dny před startem utkání?
Musím říct, že jsem tři dny nespal, protože jsem měl strach. Věděl jsem, že to nebude exhibice, že to bude normální zápas a že to není sranda. Snažil jsem se na to co nejlépe připravit, nechtěl jsem být nějaký brekeke a odejít po několika střídáních. Přišel plný barák, chtěl jsem to vrátit divákům. Chtěl jsem hrát celý zápas a zároveň nebýt jen do počtu. Myslím si, že se mi to nějak podařilo. Jsem rád, že to takhle dopadlo.
Na utkání s Kladnem jste si „odskočil“ z Rakouska, kde jste byl lyžovat. Vydáte se na svahy i tady v Česku?
Chtěl bych, lyže jsou momentálně můj velký koníček. Když bude ideální počasí, což má být, tak bych hrozně rád vyrazil.
Jaromír Jágr se obával, že naskočí jen na pár střídání, nakonec hrál celý večer. Co jste na něj říkal?
Není stoprocentně fit, přesto zůstal celý zápas. Za to bych mu chtěl poděkovat. Když jsme si volali, říkal jsem mu, že budu hrozně rád, když přijede. Asi na jednu stranu musel, ale spíš to vypadalo na nějaké krátké střídání a odjezd domů na Kladno. Chtěl bych mu poděkovat, že vydržel celý zápas.
Jak se nyní cítíte? Přece jen jste nehrál na profesionální úrovni už pár let.
Překvapivě dobře. Já jsem přesně nevěděl, co od toho očekávat, přece jen tři měsíce na Miami na pláži, dva tréninky v Letňanech, tak jsem si říkal, že to bude taková malá hokejová sebevražda. Nakonec to dopadlo dobře, do zápasu jsem se pomaličku dostával, pak jsem se cítil dobře, až jsem byl trošku překvapený. Asi to byl adrenalin.
Vybavily se vám během hry vzpomínky na to, jak jste s Jágrem působili v NHL?
Strávili jsme spolu několik let v Pittsburghu, což pro mě byla nej léta. Pak chvíli v New Yorku, dlouhá léta jsme navíc hráli proti sobě, zažili jsme toho hodně. Už v mládí jsme se potkávali, já hrál za Liberec, Džegr za Kladno. Naše kariéry se proplétaly jak tady v Česku, tak v NHL. Máme hrozně moc krásných vzpomínek a jsem moc rád, že jsem to mohl takhle s ním na ledě ukončit. A jeho nakopnout do dalších alespoň pěti sezon.
O přestávce tu mezi novináři liberecký kouč Filip Pešán žertoval, že je dobře, že vás nedopsal na soupisku Bílých Tygrů. Prý byste jinak chtěl proti Spartě hrát.
Asi ano, snažil bych se jim do toho namontovat (smích). Ještě, že mě nedopsali. Snažil jsem si svým výkonem říct o dres, škoda, že to nevyšlo.
