„Smutné to je, ale už jsem v jiném týmu, takhle to musím brát,“ odsunul sentiment osvalený obránce, jehož mužstvo sobotní zápas otočilo na 4:3 až v úplném závěru. „Rozhodly fauly na obou stranách. My kvůli nim ztratili dvougólové vedení, ale pak chybovalo i Ústí, viz faul v poslední minutě. Zákrok Funka jsem neviděl, ale čárový rozhodčí řekl, že to byla hlavička.“
Čtyři kola před koncem druholigové divize Západ hřeje Kadaň šestibodový náskok před Slovanem a navrch lepší vzájemná bilance.
„Teď musíme pokračovat dál, abychom ještě nějaké body uhráli a nedali šanci Ústí nás dohnat. Ještě nějakou naději mají, hodně se poslední dobou zvedli, hrají dobře. Pochválit musím je i nás,“ vzkazuje čtyřiačtyřicetiletý veterán.
Slovan krok od kraje. Hlavně už se nepíše, že hráči nemají na jídlo, utěšuje šéfa |
Slovan zvedl nástup legendárního trenéra Vladimíra Růžičky, proslaveného světovými tituly i olympijským zlatem, a lednový příchod posil. „Růža ví, jak se hokej hraje. Je taktik a je vidět, že piluje strategii,“ oceňuje Trefný jeho přínos.
V Ústí strávil tři celé sezony a ještě v loňské se vrátil z Kadaně na výpomoc. Nosil i kapitánské céčko. „Derby je pro mě vyhecované, je hezké si proti sobě zahrát. Zažil jsem tu pěkné i špatné časy, spadli jsme z první ligy, ve druhé jsme hráli dobře. Když tady trénoval Honza Čaloun, bylo to perfektní,“ vychvaluje olympijského šampiona.
Slovan Ústí nad Labem - Kadaň, 2. hokejová liga. Vlevo Pavel Mrňa, vpravo Jakub Trefný.
V krajském městě Trefný pamatuje i dobu, kdy se klub topil v dluzích. A když do něj vstoupil rádoby zachránce Mikael Agatlejan, ztratil i důvěryhodnost. Zkazky arménského podnikatele se staly až legendárními. „Neplatil vůbec, posílal nám falšované směnky, sliboval drahé hodinky, samé nesmysly. Katastrofa, to jsem ještě v hokeji nezažil!“ vzpomíná odchovanec lounského hokeje.
S Ústím má dodnes nesrovnané účty. „Dluží mi hodně, byť ne trojmístné tisíce. Ale nikdo se mi neozval, že by mi chtěl nějaké peníze vyplatit.“ Tehdy svou situaci řešil tím, že z klubu odešel a začal pracovat. „Mám už nějaký věk, živím rodinu. Nikdo se nemůže zlobit, že jsem odešel,“ líčí hráč s 78 extraligovými starty, které nasbíral v Chomutově, Karlových Varech a Litvínově.
Na svobodu ještě ne. Soud zarazil propuštění 38 let vězněného vraha Vocáska |
Teď už si hokejem jen přivydělává, živí se jako dozorce ve věznici v Bělušicích, kde hlídá i doživotně odsouzeného vraha Vocáska, který se přejmenoval na Navrátila. Za mřížemi je už 38 let a soudy nyní řeší jeho podmíněné propuštění na svobodu.
„Je hodnej, mě poslouchá,“ mrkne řízný obránce. Starosti nemá ani s jinými odsouzenými, dokáže si zjednat respekt. Tvrdou hrou a la Radko Gudas vždy uměl srovnat i soupeře během své dlouhé kariéry, však také s trochou nadsázky říká: „Na ledě se mě bojí všichni!“
