Zatímco jihlavští hokejisté se těšili na to, jak si užijí aktuální reprezentační pauzy, fanoušci Dukly by určitě byli nejraději, kdyby žádné volno nebylo a Chance liga se hrála rovnou dál.
Tým kouče Petra Vlka totiž v posledních zápasech konečně předvádí to, co by se od loňského extraligisty v první lize čekalo. Z posledních osmi zápasů vybojoval sedm výher. Tu aktuálně poslední v sobotu v Havířově (3:0).
„Tým si chvilku sedal, ale pak jsme chytili vítěznou sérii, na kterou jsme po porážce v Českých Budějovicích dokázali navázat,“ pochvaluje si jihlavský brankář Jan Brož. „Teď si odpočineme a po repre pauze na vítězné vlně budeme chtít znovu pokračovat.“
Nepřichází devítidenní volno tak trochu nevhod? Přeci jen, rozjetý stroj je škoda zastavovat.
Myslím si, že to nevadí. Alespoň si odpočineme a taky do hlavy dostaneme něco jiného než jen hokej. Hodně kluků jede na výlet, na kratší dovolenou. A pak, doufám, začneme tam, kde jsme skončili.
Brožovy výkony v číslech
|
Odpočinete si také od svých koučů. Po sobotním zápase budete mít další trénink až ve čtvrtek.
Myslím, že to všichni uvítáme. Protože volno jsme neměli čtyři měsíce. A hned po repre pauze je před námi další těžká fáze. Další volno budeme mít před Vánocemi, a ani tam asi nebude tak dlouhá pauza jako teď. Takže aspoň nějaký čas můžeme být s rodinou. Věnovat se nějakým koníčkům, které nás na chvilku od hokeje dostanou. A pak se mu zase budeme věnovat naplno.
Prozradíte, jak nadcházející volno strávíte vy?
Plán je jasný: tři z těch čtyřech dnů strávím na rybách. To bude hodně super.
Jste vášnivý rybář? Kam k vodě vyrazíte?
Chytat chodím od malička. Na ryby jezdíme i s panem Jarošem (Petr Jaroš, trenér brankářů Dukly – pozn. red.). Pravě s ním budu jeden den na Dubovém rybníku, hned za Jihlavou. A pak se na další dva dny přesunu k nám na chatu, kterou máme za Velkým Meziříčím.
Zatímco u vody byste ze sítě rád tahal ryby, na ledě se vám nyní daří chytat čistá konta. Co říkáte na svou aktuální bilanci tří nul z posledních pěti zápasů?
Samozřejmě jsem spokojený. Vůbec by mě nenapadlo, že by to takhle mohlo vyjít. Týmu se daří a to je hlavní. Takže naprostá spokojenost.
Rozjezd sezony přitom byl poněkud rozpačitý. V jednu chvíli Dukla klesla v tabulce Chance ligy až na devátou příčku. Což pro účastníka loňského ročníku nejvyšší soutěže nebylo zrovna lichotivé umístění.
Nevím, jak ostatní kluci, ale já jsem to tak nevnímal. Věděl jsem, že je to start soutěže. Že se tým pozměnil, přišli noví hráči, muselo si to sednout. Nikdo z toho nedělal velké závěry.
Nové to bylo i pro vás. Minulý ročník jste strávil na hostování ve druhé lize. Byl přechod o soutěž výš velkým rozdílem?
Na začátku to bylo těžší. Měl jsem v hlavě hlavně to, že týmu nechci uškodit. Od začátku máme jasný cíl – postoupit zpátky do extraligy. A já jsem chtěl klukům pomoct. Takže jsem si toho na sebe kladl možná až moc.
Musel jste zapracovat na psychice?
Více jsem se uklidnil, více si to vše užívám. Přeci jen, byla to změna a nebyl jsem na to zvyklý. Sice v Moravských Budějovicích byla taky parádní atmosféra, leželo to na mě. Ale neměl jsem v sobě to, co cítím tady v Jihlavě. Vím, že Dukla je klub s velkou tradicí. A já chci, abychom se dostali tam, kam patříme.
Krátce po reprezentační pauze vás čeká zápas v Třebíči. Jak se na derby těšíte?
Hrozně moc, protože tam určitě bude taky dobrá atmosféra. Dva roky jsem tam hrál, jsem dokonce stále třebíčský hráč, v Jihlavě jsem na hostování. Takže se budu moc těšit. A pokud dostanu šanci a důvěru od trenérů, budu je chtít porazit. Ostatně jako každého. (usmívá se)
Ještě jedna drobnost: vy měříte 180 centimetrů. Není to na gólmana málo? Nechtělo by to nějaký ten centimetr navíc?
Možná chtělo. (usmívá se) Ale to si nemůžu vybírat. Jsou mnohem menší gólmani, než jsem já, kteří chytají výborně. Třeba Dominik Frodl z Plzně, který je stejně velký jako já, se dostal do extraligy. Takže to určitě nevidím jako svoje minus. Spíš se v tom snažím hledat to dobré – mám rychlost, kterou třeba někteří vyšší gólmani nemají takovou.
