„Bral jsem to jako výzvu. Sice jsem slyšel, že pokládám hlavu na špalek, ale já měl o odpovědi jasno: Vím, přesto do toho jdu,“ svěřil se bývalý dlouholetý útočník Havlíčkova Brodu, který čtyři sezony strávil také v Dukle Jihlava.
Opravdu jste ani na chvilku nezaváhal?
Ne. Vzal jsem si k sobě za parťáka Martina Melouna, kterého moc dobře znám, a šli jsme bojovat.
Bylo potřeba něco změnit?
Malinko jsme pozměnili systém hry, protože preferuju spíš útočný hokej. A vepředu jsme měli sílu. Hodně jsme se také zaměřili na přesilovky a oslabení.
Krátce poté, co jste tým převzal, jste ohlásil příchod zkušeného táborského útočníka Jakuba Matušíka. Měl jste pocit, že právě takový hráč Brodu chybí?
Přesně tak. Uvažovali jsme o tom, jak vhodně tým doplnit, a já o Matušíkových kvalitách moc dobře věděl. Proto jsem hned rozpoutal jednání. Chvilku to sice nevypadalo dobře, Kubovi se k nám nejprve moc nechtělo, ale pak na nabídku kývnul. A já jsem za to moc rád. Chtěl bych, aby v týmu zůstal i pro další sezonu.
To znamená, že byste měl u A-mužstva pokračovat?
Ano, tak jsme se dohodli.
Vraťme se ale ještě k uplynulé sezoně. Pod vaším vedením nakonec tým ovládl celou skupinu Jih. Do play off jste tudíž vstupovali v roli favorita a navíc i s dostatečným sebevědomím. Nebo to bylo jinak?
Ne, řekla jste to dobře. Všechno fungovalo, parta byla parádní. Někdy v polovině ledna jsme prohráli doma s Valašským Meziříčím 0:5, lidi na nás tehdy byli hodně naštvaní. My jsme si pak k tomu něco řekli a od dalšího zápasu jsme se chytli. Začali jsme věřit svojí hře. Je pravda, že občas byly některé výsledky trochu divoké, ale vyhrávali jsme.
Následně jste zvládli i čtvrtfinále a semifinále, jenže na Moravské Budějovice ve finále už to nestačilo...
Málokdo ví, že se nám s Valašským Meziříčím zranil nejzkušenější bek Tomáš Semrád, který měl natažený vaz, a přesto dohrál sezonu až do konce. A pak nám vypadl Honza Milfait, což byl jeden z lídrů týmu.
V závěru základní části byl nějakou dobu na marodce také první brankář Čeněk Novák, neuspěchal poněkud návrat na led? Protože popravdě řečeno, jeho výkony v play off nevypadaly moc přesvědčivě...
Byl v pořádku. Před play off ještě stihl odchytat dost zápasů, připsal si dvě nuly. Nerad bych prohru ve finále házel na brankáře. I když je fakt, že některé góly byly trochu laciné.
Ještě někteří další hráči úplně nesplnili vaše představy?
Ano, pár jich bylo. Zklamal například Luboš Voříšek. V základní části to byl excelentní střelec, jenže v play off se hledal. Nebyl v herní pohodě. A taky Patrik Přidal bodově vyšuměl.
Kritiku máme za sebou, tak co kdybychom pro změnu chvilku chválili?
Musím vyzdvihnout Míru Třetinu. Ten snad v play off neměl žádné hluché místo. Člověk až žasne, kde se to v něm pořád bere. Podle mě je to hráč k nezaplacení. Ale výborně hráli i Tomáš Semrád, Kuba Matušík či Honza Milfait.
A co výkony mladíků?
Tak třeba Dominik Vacík byl smutný hrdina posledního utkání, kdy udělal velkou chybu, jenže člověk mu to nemůže mít za zlé. Vždyť je mu teprve šestnáct let a předtím odehrál osm skvělých zápasů. Pro mě byl jednoznačně on největším překvapením.
Richard CachnínBývalý útočník se narodil 12. prosince 1969 v Havlíčkově Brodě, kde také strávil většinu své hokejové kariéry. V roce 1998 odešel do Dukly Jihlava, kde působil čtyři sezony. Pak se ale vrátil do Kotliny. U hokeje zůstal i poté, co jako hráč definitivně skončil - vrhl se na trenérskou dráhu. Většinou zatím působil především u mládeže, ovšem letos se v průběhu sezony stal hlavním koučem brodského A-týmu. |
Podaří se vám ho udržet i pro další sezonu?
Možná by mohl vypomáhat formou střídavých startů, ale jinak půjde určitě někam do akademie. Stejně jako Marek Tecl a můj syn. Oba mají namířeno do Hradce Králové.
Před finále jste říkal, že šance v sérii s Moravskými Budějovicemi budou padesát na padesát. V čem byl nakonec soupeř lepší?
Morávky měly skvěle poskládaný tým a výborného gólmana. My měli zvládnout první zápas a mohlo to vypadat jinak. Jenže Groh předváděl neskutečné zákroky.
Plánovali jste se porvat o postup do Chance ligy, což nakonec nevyšlo. Jste hodně zklamaný?
Jsem realista. Možná se mnou fanoušci nebudou souhlasit, ale pro mě by byl obrovský úspěch si o postup jen zahrát. Bohužel jsme měli úzký kádr.
Už máte představu, jak by měl vypadat tým pro další sezonu?
Jak už jsem řekl, chtěl bych udržet Jakuba Matušíka, který si vzal čas na rozmyšlenou do konce dubna. Určitě končí Filip Beneš, Tomáš Chlubna a Patrik Přidal. Tomáš má namířeno do Žďáru a Patrik by si rád vyzkoušel hokej v zahraničí. Naopak jsem se domluvil s Mírou Třetinou. A taky mám rozjednané nějaké příchody.
Radost hokejistů Havlíčkova Brodu
Vyhlížet budete spíš hráče z Brodu a okolí?
Přesně tak. Chci kluky, které znám, kteří mají k tomuhle regionu nějaký vztah.
Zase půjdete do sezony s cílem postoupit?
Já bych moc chtěl vrátit Havlíčkův Brod do první ligy. Jako hráč už jsem postup zažil. Však mi taky Míra Třetina říkal: Taky bych si přál slavit postup. Rozloučit se postupovým zápasem. Jenže k tomu vede dlouhá cesta. Uvidíme, třeba se to za rok či za dva povede.
