Nadcházející ročník pro něj bude hodně náročný, protože si bude ještě plnit povinnosti u mládežnických celků.
„Nově budu s áčkem při trénincích přímo na ledě. Moje hlavní práce ale přijde až po samotném tréninku, kde se budu hráčům věnovat individuálně a speciálně se pak zaměřím na obránce. Práce kondičního trenéra pokračuje normálně dál,“ zmiňuje 40letý bek, jenž hrál za Trenčín, Litvínov či Karlovy Vary, se kterými také získal mistrovský titul.
„Co je nejtěžší? Všechno,“ směje se. „Ať už se jedná o pomoc se stravou, správnou regeneraci, kondiční cvičení. Je to celková starost o hráče,“ popisuje svou práci.
A kromě trénování mladšího dorostu bude nově Bombic působit i u juniorky. A to jako asistent Luboše Roba a Ladislava Koldy. „Nastavuju juniorům takový program, jehož výsledkem je výborně připravený jedinec, který nemá problém kdykoliv naskočit do A týmu. Hlavně preferujeme zdravotní stránku hokejistů,“ zdůrazňuje Bombic.
Na nadcházející sezonu se těší, i když tuší, že to nebude nic jednoduchého. „Je pravda, že je to extrémně časově náročné. Některé dny jsem na zimáku už před pátou hodinou ráno a odcházím třeba v osm večer. I proto jsem moc rád, že u mládeže působí nový kondiční trenér Eddie Turek, protože jeden člověk to absolutně nemá šanci zvládnout. Každá kategorie má totiž svá specifika,“ říká František Bombic, který v domácí extralize odehrál 82 zápasů a dal tři góly. Ve slovenské nejvyšší soutěži má odehraných 285 utkání, vstřelil 29 gólů.
Objíždí semináře a hledá nové poznatky
Před dvěma lety skončil v českobudějovickém David servisu svou aktivní kariéru. Ke své nové profesi pak přicházel postupem času.
„Je to náročné, takže určitě to není tak, že člověk skončí s hokejem a druhý den je z něj kondiční trenér. Samozřejmě jsem se musel a musím vlastně pořád učit, objíždím semináře, hledám nové poznatky a trendy, které se snažím zařazovat do přípravy,“ říká.
I když se o kondičku a o zdraví hokejistů stará už více než dva roky, svou roli sám Bombic tolik nepřeceňuje. „Jsem za to rád, že můžu dělat kondičního kouče u áčka a podílet se na jejich přípravě, ale jedním dechem dodávám, že jsem také moc rád pořád na ledě a trénuju děti,“ dodává s tím, že v budoucnu by se ubíral spíše trenérskou cestou.
„Hlavně proto, že mě to k ledu táhne pořád. Občas i jako hráče, ale vím, že s mojí fyzickou hrou je tělo už opotřebované. Ale za staré pány si chodím zahrát. I proto jsem rád za nabídku, kterou mi tu Tonda Stavjaňa a vedení klubu dali. Zejména z toho důvodu, že jsem u ledu, přípravu hráčů vidím komplexně, a ne samostatně jen jako kondiční či hlavní trenér mládeže,“ pochvaluje si Bombic.
