S výjimkou vojenského působení Dukle Jesenice první změna dresu životě.
"Je to náročné hrát stále za jeden klub," přiznává šestadvacetiletý hokejista, který za sebou má přes tři stovky zápasů ve slovenské extralize. Všechny samozřejmě v barvách rodné Skalice.
To jste se nikdy ani nepokoušel ze Skalice odejít?
Dlouho ne, ale loni v zimě jsem vážně uvažoval, že půjdu pryč. Dokonce se můj odchod i připravoval, byly se na mě podívat některé kluby.
Proč jste zůstal?
Zranil jsem se. Krátce předtím, než jsem měl odejít, jsem si poranil křížové vazy. Měl jsem je natržené, ale po měsíci jsem se vrátil na led a sezonu jsem dokončil. Bohužel na začátku letní přípravy jsem si vazy utrhl.
Takže jste musel na operaci?
Přesně tak. Hráli jsme na prvním tréninku basketbal a vaz nevydržel. Po pěti dnech jsem šel na operaci a pak trvalo několik měsíců, než jsem se mohl vrátit.
Boris FlamíkPosila hokejistů Hradce |
Jak těžký byl návrat po tak dlouhé době?
Zpočátku to šlo, dostal jsem se do sestavy, do první, druhé obrany. Bohužel jsem pak kvůli dalšímu zranění musel pár zápasů zase vynechat. A pak už to nebylo ono.
Co se stalo?
Skalici se na začátku sezony nedařilo, přišel nový trenér a ten mi řekl, že se mnou do prvních tří obran nepočítá. Dávali přednost mladým hráčům, mužstvu se začalo dařit, takže jsem se ze čtvrté obrany na led moc nedostal. Doma čtvrtá obrana nehrála vůbec, venku to nebylo o moc lepší.
Takže jste znovu začal uvažovat o odchodu?
Přesně tak. Je mi šestadvacet let a chci hrát, nechtěl jsem se spokojit se sezením na střídačce.
Proč nakonec padla volba na Hradec Králové?
Můj agent dostal tři nebo čtyři nabídky z českých prvoligových klubů, Hradec Králové z nich vyšel nejlépe.
Kvůli penězům?
To ne, o tom to nebylo. Chtěl jsem zkusit novou zkušenost a hrát, což se splnilo, navíc Hradci se letos daří a hraje hodně vpředu. Kluby se dohodly, uvítal jsem to, beru to jako plus pro moji kariéru.
Svým příchodem jako byste Hradci přinesl štěstí, ve dvou zápasech jste získali pět bodů. Jste zatím spokojen?
První zápas s Berounem byl dvě třetiny z naší strany slušný, ale v poslední třetině jsme to pokazili a nechali soupeře vyrovnat. Přitom jsme hodně chtěli, možná jsme byli až přemotivovaní. Utkání v Havířově bylo z naší strany mnohem lepší.
Vy jste v něm vstřelil svůj první gól za Hradec.
To mě samozřejmě těší, i když ho řadím k těm šťastnějším, brankáři puk proklouzl mezi betony. Byl ale důležitý, protože jsme v závěru zvýšili na rozdíl dvou branek.
Hradec se letos drží ve špičce soutěže. Jak po krátkém seznámení s ním vidíte jeho šance v play-off?
Postupně se dostáváme do herní pohody, když se to podaří, můžeme být hodně vysoko.
Šel jste ze slovenské nejvyšší soutěže do druhé nejvyšší české. Co jste o ní před příchodem do Hradce věděl?
Sledoval jsem jak extraligu, tak 1. ligu, informace jsem měl. Věděl jsem, jak na tom Hradec je.
O soupeřích také něco víte? Třeba o Prostějovu, se kterým dnes hrajete.
Tak o něm je to horší, vím, že je někde za play-off. A pak také, že tam má útočníka, který vede kanadské bodování soutěže.
