„Sezona byla úspěšná, zvlášť když se s námi nepočítalo,“ pochvaloval si osmadvacetiletý útočník navzdory pátečnímu semifinálovému vyřazení od Zlína. Kuťák během sezony nastřádal 46 kanadských bodů (19+27), což z něj udělalo nejproduktivnějšího muže Kališníků. A také čekatele na šanci ve Spartě.
Jak berete účast v semifinále?
Jako úspěch. Jsem na celý tým pyšný, jak to zvládl. Jak hráči, tak realizák tomu dali úplně všechno. Předpovídali nám spodní příčky, my všem ukázali, že se s námi musí počítat, i když jsme mladý tým. Všichni hráči, a to tady byla fluktuace veliká, mají perspektivu. Určitě budou zatápět v první lize nebo extralize.
Měl jste obavy, že loňský historický úspěch se bude jen těžko opakovat?
Tým se hodně obměnil, i trenérská dvojice. Sparta ještě víc utužila spolupráci. Jak jí, tak mladým hráčům se spojenectví vyplácelo. Je to skvělý krok. Ukázalo se, že do budoucna to může fungovat.
Jaroslav Nedvěd poprvé jako hlavní kouč vedl mužstvo v profesionální soutěži a už ho chce Litvínov. Čím vás vyzdvihl, jaký na vás byl?
Přísný. Což byl základní stavební kámen úspěchu. Od prvního tréninku letní přípravy od nás chtěl hodně. A myslím si, že skrz sezonu se nám vracelo, že po nás v uvozovkách v dobrém šlapal. Chtěl po nás jen ty nejlepší výkony, ať v tréninku, nebo v zápasech. Může se stát, že takový tlak trenéra někteří hráči nezvládnou. Na druhou stranu, kdo ho zvládne, tak mu to pomůže.
Nedvěda fanoušci Litoměřic vyvolávali. Mám nabídku z Litvínova, přiznal trenér![]() |
Jak vypadá trenérův tlak?
Je důsledný, chce po nás nejlepší výsledky už v tréninku. Když se něco nepovede, tak jednou nám to řekne v klidu, ale když se nám to nepovede podruhé, hlas už musí zvýšit. Neslo to ovoce, detaily se promítaly v zápasech. Mladý tým se musí držet zkrátka už v tréninku. Nastavit si nějaký metr.
Máte jako lídr týmu radost, že vaši mladíci byli pracovití?
Bylo tady víceméně 90 procent mladých obránců, ti to mají našlápnuté. Věřím, že drtivá většina z nich bude extraligu hrát. Minimálně na to potenciál mají. Nejen oni, i ostatní naši mladí kluci. Tento trend je v Litoměřicích dlouhodobě. Skvěle se tady pracuje, ať už na ledě, nebo s kondičním trenérem Tomášem Svobodou. Chtěl po nás každý den v posilovně alespoň něco, přinejmenším mobilitu. A ta práce se nasčítala za celou sezonu. To byla část našeho úspěchu, tým byl skvěle fyzicky připravený a mohl hrát hokej až do konce března.
Zůstáváte v Litoměřicích?
Mám podepsáno na příští rok, počítám s tím. Samozřejmě nikdo neví, co bude, jestli se objeví nabídky. Nechci předbíhat. Beru to tak, že zůstávám. Co vím, jádro týmu taky. Je na čem stavět.
Zase vám Sparta pošle talenty.
Jsou to kluci, kteří mají ambice, kteří zažili úspěch v mládežnických kategoriích Sparty, kteří chtějí od hokeje hodně. Chtějí se jím živit. Chtíč pracovitosti tam je.
Vy jako mentor jste zase o rok starší, jak se cítíte?
Líp a líp! Je to o tom, jak se člověk o tělo stará, zdravíčko vydrželo celou sezonu. Myslím, že jsem vynechal jen jeden zápas, za to jsem rád. Naši fyzioterapeuti nám dávali nadstandardní péči, myslím, že taková není ani v extralize. Patří jim dík.
Vyzkoušel jste si na dva zápasy i extraligu v Liberci, jaká to byla zkušenost?
Konzultoval jsem to s hodně lidmi, s kamarády. Nakonec jsem se rozhodl to využít. S tou nabídkou přišel Michal Birner z Liberce, který se do Litoměřic chodí koukat, vytipoval si mě, nakonec jsem na to kývnul. Byla to skvělá zkušenost, skvělé zázemí i hokej, vyzkoušel jsem si extraligu, byť jen na dva zápasy, takže adaptace nebyla ideální. Liberec jsem bral tak, že jim vypomůžu, ale tu hlavní pozornost jsem směřoval do Litoměřic.
Sparta, s níž Litoměřice spolupracují, se neozvala?
Byla domluva, že když ta příležitost bude, tak směrem do extraligy jsem napsaný byl. Nakonec nebyla potřeba, mají široký kádr. Teď věříme, že play off na Spartě bude trvat dlouho. Část našeho týmu včetně mě tam bude trénovat a plnit roli taxi squadu pro Spartu. Kdykoliv můžeme naskočit.
Tak třeba nakonec oslavíte titul se Spartou.
Uvidíme. Minulý rok jsem tam taky trénoval do doby, než se skončili s Třincem, letos jdeme znovu.
Litoměřice hrály podruhé v řadě semifinále, přitom jim nedávno hrozil krach. Pohádka?
Díky bohu, že se klub zachránil. Do Litoměřic hokej patří, je tady specifické prostředí s jednou tribunou, ale díky tomu se to tu vždy hezky zaplní a je dobrá kulisa, než kdyby byly tribuny dokola a přišlo 1 500 lidí. Je to menší, krásné město, jsou tady lidi, kterým na hokeji záleží a udrželi ho tady. Hraje se tu vždy útočný koukatelný hokej pro diváky. Lidi to baví, je tu líheň mladých kluků, kteří jsou úspěšní a je to pro ně odrazový můstek do extraligy.










































