„Byli jsme domluvení už někdy od půlky té mistrovské sezony. Možná mě pak trochu mrzelo, že jsem po titulu ještě nezůstal, ale tohle prostě nikdy nevíte. Říkal jsem si tenkrát, že to bude fajn změna. V Pardubicích jsem byl od přípravky a chtěl jsem si vyzkoušet, jak na mě budou nahlížet jinde,“ vzpomínal Rákos.
U Ocelářů nakonec strávil šest let, pak to přes Hradec a Kometu stočil zase zpátky domů. Po deseti letech se opět upsal rodnému Dynamu.
„Vlastně to bylo podobné jako při odchodu do Třince. Přišla nabídka a já cítil, že je správný čas. Že bych zase chtěl hrát za Dynamo,“ vyznával se Rákos.
Těžký návrat
Už ovšem nezamířil do extraligy, nýbrž o patro níž do „béčka“, které vedl jako kapitán v první lize.
„Člověk se s tím holt musí nějak srovnat, že už to není na nejvyšší úroveň,“ uznal Rákos. „To ale zase tak hrozné nebylo, první sezona byla daleko těžší na psychiku, protože jsem měl být jedním z lídrů týmu, ale nám se vůbec nedařilo. V jednu chvíli jsme byli úplně dole a na předposledního byla hrozná díra. Už to vypadalo, že spadneme. To bych si za rámeček nedal,“ dodal.
Takový můj last dance. Rákos se směje: V sedmatřiceti jsem se naučil střílet |
S úlevou se Dynamo B nakonec zachránilo a premiérový ročník v první lize zakončilo právě na třináctém místě, Šumperk pod sebe zvládlo dostat o čtyři body.
„Kluci ze sebe celou sezonu vydávali úplně všechno, ale ještě nebyli tolik dozrálí po taktické stránce. Byli jsme tam dva starší hráči a zbytek mladíci, no,“ přemítal Rákos.
Rezerva se tedy trochu přebudovala a loni se prokousala do předkola play off, po kterém začíná pokukovat i letos.
Aktuálně má v kapse tři výhry v řadě a už ve středu večer dostane ideální možnost dotáhnout se na kýžený desátý flek. Ten totiž s 61 body drží Piráti z Chomutova, proti kterým Dynamo B nastoupí od 18 hodin na domácím ledě. Po poslední nedělní výhře 4:3 po prodloužení v Praze se Slavií mají jedenáctí Východočeši jen o tři body méně (58).
„Teď už to má nějaké parametry. Přijeďte se na nás do Chrudimi podívat. Na nové talenty Dynama i staré známé,“ mrknul Rákos v narážce na parťáka Jana Koláře, který taktéž působí v rezervě.
Extraliga jako odměna
Oba se tu a tam objeví ještě i v extralize, když se látají díry po zraněných. Speciálně Rákos po návratu za tři roky v nejvyšší soutěži odehrál téměř jednu kompletní sezonu. Dostal dokonce i nominaci na loňský Spengler Cup, na kterém dal dva góly a po čtvrtfinálovém krachu se Straubingem byl vyhlášen nejlepším hráčem Dynama.
„To jsme si s rodinou moc užili. Celkově si na to působení v prvním týmu Pardubic na závěr kariéry nemůžu stěžovat. Extraliga je pořád to nejlepší, co se dá u nás hrát, a já mám nějaké ambice. Vnitřně jsem ale smířený s tím, že je to spíš taková odměna za výkony v první lize,“ uvědomoval si Rákos.
Zapomeňte ale na to, že skládá zbraně a chystá se na konec kariéry. S manželkou a dvěma malými syny ještě myslí na zahraničí.
„Samozřejmě už to nebude žádná top liga, ale máme se ženou takovou domluvu, že bychom se zkusili s hokejem ještě někam podívat. Itálie, Francie, Rakousko... Užívali jsme si Alpy právě na Spengleru, tak nás to trochu navnadilo,“ přiznal Rákos.
Daniel Rákos z Komety Brno se dostává do šance, brankář Sparty Jakub Sedláček ho bedlivě sleduje.
Pokukoval dokonce i po Austrálii i jiných exotických destinacích, kde byste hokej na první dobrou nejspíš nehledali. „Tam se ale asi člověk musí nějak sám vnutit. Nevím, jak jinak se tam dostat,“ smál se.
Nikam ale neutíká. Letos bude číhat na příležitosti v extraligovém play off, které Dynamu startuje v podstatě za měsíc, a minimálně příští sezonu ještě hodlá strávit v Pardubicích, respektive v Chrudimi, kde se první liga hraje. „A uvidíme, co nastane potom,“ vyhlížel Rákos svoji budoucnost. I po kariéře by rád zůstal ve spojení s hokejem.
