„Je dobré občas vypnout hlavu. Prohlédnu si soupeře z jiného úhlu. Není hrdinství odchytat pětašedesát utkání za sezonu. Takhle si můžu odfrknout, podívat se na zápas ze střídačky, zafandit klukům. A ušetřit síly na nejdůležitější část sezony,“ říká opora Beranů.
Jak moc vás těší skvělá čísla?
Vážím si toho. Je to výsledek hry celého týmu. Pořád se držím ve stejném nastavení. Musím každý zápas potvrzovat svoje výkony. Nedá se z toho žít deset sezon. Hlavní a obrovský cíl máme před sebou a tohle jsou malé kroky, které k němu vedou.
V předchozích dvou sezonách vám start sezony utekl. Oddechl jste si, že jste jej konečně zachytili?
Jsme teprve v půlce. Je za tím spousta dřiny. Denně makáme na systému, aby všechno fungovalo. Když budu mluvit za sebe, tak chválím celý tým počínaje trenéry. Je vidět, že to na ledě šlape. Každý zápas chceme dominovat. Je jasné, že přijdou utkání, kdy to nebude lepit. To je normální. Důležité je, abychom se drželi ve stejném nastavení a chtěli vyhrát každý zápas.
Co se změnilo oproti minulým ročníkům?
V týmu je síla. Je vidět, že jsme sebevědomí. Máme tady spoustu individuálně šikovných hráčů. Nezmatkujeme v obranném pásmu. V předchozích sezonách jsme na začátku občas panikařili. Každý hráč plní svoji roli dobře, což se pak odráží na týmovém výsledku.
Co změnil nový trenér Ján Pardavý?
To je spíše otázka na hráče. My jsme s Lubou (trenér brankářů Horčička) hodně pracovali. Brankář musí mít i štěstí. Loni v pomistrovské kocovině jsem ho tolik neměl. Když mě zachrání tyčka, hodně si toho vážím. A když se objeví nějaká těžší situace, třeba nájezd, je mojí povinností to řešit.
V předešlé sezoně jste v základní části vynechal jen čtyři duely, letos už osm. Jak snášíte, že nejste tak vytížený?
Zápasů mám pořád slušnou porci. Dříve jsem to měl tak, že jsem chtěl odchytat všechno. Kolikrát si to ani někdy neuvědomuji, ale tělu možná vyhovuje více, že si sem tam odpočine.
Oproti minulým sezonám jste zesílil, že?
Děkuji. Vidím to i na vahách. S mým kondičním trenérem Liborem Chytilem jsme pracovali na spoustě věcí stejně jako s Lubou Horčičkou. Řekl jsem mu, že potřebuji, ať ze mě udělá nejlepšího gólmana, jakého může udělat. Drtí mě za každý detail. Když si pak pustíme video a rozebíráme ho, vidím, že všechny góly jdou chytit. Sám jsem detailista. Tímto bych mu chtěl poděkovat, jak na mně pracuje. Je na mě přísný, ale je to potřeba.
Má to i spojitost s příchodem Jaroslava Pavelky, který je přece jen zkušenějším gólmanem než loňská dvojka Kořenek?
I Kořen na sobě pracuje, je obrovský dříč. Mám to pořád stejně. Ať se na mě tlačil Kořen, nebo teď Jarda, je dobré mít vedle sebe parťáka, který chce chytat. Ale soustředím se na sebe, abych se posouval a rozvíjel se. Když mě nepostaví do brány, to neovlivním. Pak musím myslet na to, jak jinak týmu pomoct, podpořit ho.
Jak máte nalajnované, kdo bude hrát které střetnutí?
S dostatečným předstihem nám řeknou, kdo bude chytat.
Pokud zůstanete na střídačce, připravujete se jinak?
Když chytám, řeším každý detail. Jsem rád za prostor, který dostávám. Je to pro mě privilegium. Je to obrovská zodpovědnost. Denně pracuji, abych si pozici udržel a potvrzoval svoje výkony. Když vím, že zápas nezačínám, udělám si větší pohodu. Ale pořád se musím nachystat, může se stát cokoliv. Zápasem žiji vždycky.
Další detail. Vypadá, že jste zlepšil i práci s hokejkou.
To je věc, na které můžu pracovat. Je třeba si to přiznat. Už se mi i teď třikrát čtyřikrát stalo, když jsme vedli o gól, že jsem zkusil nahodit puk do prázdné brány. Zatím se to nesešlo. Přijde mi, že v NHL mají gólmani hromadu času a můžou zamířit. Mně tam vjel hráč pomalu se zvednutýma rukama. Ale věřím si více. Tlačím se do toho. Je to možnost, jak pomoct se založením útoku nebo přerušením soupeřovy akce. Cítím se lépe. Za bránu chodím častěji. Gólmanství je obor, na kterém musíte pracovat celou kariéru. Není to tak, že si ve třiceti řeknete, že jsem hotový brankář, umím všechno. Hokej se každou sezonu zrychluje, mění se styl hry. Musíte se přizpůsobovat.
Jaký máte cíl do druhé půlky základní části?
Hlavně se dostat z co nejlepší pozice do play off, kde začíná skutečný hokej, pravá soutěž. Na to se nejvíce těším.
Vnímáte, že už v základní části chodí více lidí na domácí utkání?
Je to krásné. I pro mě osobně. Děkovačky po vítězných zápasech si užívám. Jsou pro mě splněný sen. Atmosféra během zápasu je super. Lidé jsou aktivní. Zapojují se. Žijí zápasem. Vytváří správnou kulisu. I díky tomu jsme doma tak silní. Když k nám přijedou soupeři, dáme gól a fanoušci začnou povzbuzovat, padne to na ně.
V příštích dnech budete představovat vlastní kolekci oblečení. Jak vás to napadlo?
Strašně moc si vážím podpory, které se mi dostává od fanoušků, od místních lidí. Chci se s nimi ještě více propojit. S tímto projektem mám do budoucna velkou vizi. Jak jsem loni dostudoval vysokou školu, je to pro mě odlehčení. Snažím se na sociálních sítích ukazovat i svoji práci v zákulisí. Aby lidé více viděli, co všechno obnáší práce hokejového brankáře. Když to vezmu ze svého pohledu, tak mě jako malého vždycky zajímalo, jak trénují a co dělají Kuba Sedláček, Libor Kašík. Ale tentokrát to tolik nejelo. Když potkám na zimáku malé kluky, baví se, ptají se na různé detaily. I proto jsem to vytvořil, aby měli inspiraci a měli motivaci do další práce.
Oblečení jste si navrhoval sám?
Máme menší tým, se kterým to promýšlíme.
Takže až skončíte s hokejem, budete podnikat v módním průmyslu?
Určitě ne. (úsměv) Chci vytvořit komunitu, na kterou se budou nabalovat další věci. Třeba kempy, tábory. Mikina, triko, ve kterém cvičím, nás na začátku propojí. Bylo by krásné, kdyby při děkovačce byl kotel oblečený ve stejné mikině. Dal mi tak najevo, že mi fandí. Každý kousek, který bude mít někdo na sobě, bude pro mě hodně znamenat.
Zmínil jste vysokou školu. Jaký obor jste vystudoval?
Mám titul bakaláře sociální pedagogiky. Práce s dětmi mě baví. Mohl bych být výchovný poradce. Uvažoval jsem, že bych jednou pomáhal nový mladým talentům v bráně.
