Opravdu? Je to proto, že pokaždé v sérii zvítězil tým hostů a vy hrajete doma?
Ještě jsem nezažil, aby se série vyvíjela takhle. Ale tak to prostě je, no. Nám nezbývá, než se připravit a ukázat, co v sobě máme. Jihlava bude favoritem, my do zápasu půjdeme s pokorou. Necháme na ledě všechny síly, srdce i duši. A uvidíme, jak to dopadne.
Ještě k aktuální výhře: po horší první třetině jste museli zapnout, druhá už byla lepší, viďte?
První třetina nám nevyšla, tak jsme si v kabině řekli, co máme hrát. Druhá část byla velmi důležitá, podařilo se nám v ní otočit zápas. Z toho mám radost, ale jedeme dál.
Jak moc jste byli před zápasem nervózní?
Přehnaná nervozita by dobrá nebyla, ale samozřejmě nervy pracují, emoce taky. To k tomu patří, jde o play off. A myslím, že kdyby mohli diváci na stadion, byly by zápasy ještě vybičovanější, tvrdší a ostřejší.
Vy sám jste prý spíš uzavřenější typ.
Tak soustředím se na své výkony a snažím se být v pohodě. Takhle k chytání přistupuji celý život, nebudu lhát, že takový nejsem.
Jak se vám daří být během finále v pohodě?
Na ledě se bez emocí být nedá, zápasy jsou těsné, takže...
Už jste někdy chytal sedmý zápas, který vás ve čtvrtek čeká?
Bohužel ještě ne, pro mě to bude jeden z největších zápasů v kariéře a stoprocentně to takhle vnímá víc kluků.
Ještě řekněte, jak vám bylo, když vám po Harkabusově střele proletěl puk na tyč?
No, přiznám, že jsem si jenom přál, ať na té tyči skončí. Štěstíčko mi přálo, jinak musím tým pochválit za výborný defenzivní výkon. Bojovali, skákali do střel, za to jim děkuju.