Ryzí umělci v brankářském řemesle obrnění maskou, pečlivě vyztuženou vestou, rukavicemi a mohutnými betony dokážou mezi tyčemi skutečné divy.
Co teprve, když se zadaří poskládat tři zápasy bez obdrženého gólu tak jako nyní brněnskému Karlu Vejmelkovi. Anebo dlouhé minutové série, kdy střelci vzteky blázní, že nemohou brankáře překonat. O tom mohou vyprávět boleslavský Jan Růžička i sparťan Matěj Machovský, kteří byli také blízko třem čistým kontům.
To je opravdové umění, malý svátek, oslava gólmanských dovedností, jež si vyžádaly mnoho hodin práce, drilu a pilování titěrných, avšak důležitých detailů hry.
Karel Vejmelka z brněnské Komety během zápasu ve Zlíně
Karel Vejmelka, současná jednička Komety Brno, odrážel všechny střelecké pokusy 215 minut a 5 vteřin a zaznamenal tři nuly v řadě. „Je příjemné, že taková série vznikla, absolutně jsem to nečekal. Tohle se nedá plánovat dopředu, je to shoda náhod a okolností. Na druhou stranu je to výsledek práce celého týmu,“ liboval si pardubický odchovanec.
Ke třem nulám v řadě téměř vystoupal i Jan Růžička z Mladé Boleslavi. Jeho neprůstřelnost trvala 208 minut a 20 vteřin, než přes něj hráči Zlína procedili jeden jediný puk.
Takřka 200 minut odolával Matěj Machovský, jemuž sérii i třetí nulu za sebou zkazila chyba spoluhráčů v přesilovce, po níž unikli hradečtí útočníci Kevin Klíma se Zacharem a druhý z nich pěknou střelou vymetl levý horní roh branky, kam se sparťanský gólman neměl nárok natáhnout ani rukavicí.
Gólman Sparty Matěj Machovský zasahuje proti plzeňské střele.
Brankář Mladé Boleslavi Jan Růžička zasahuje proti střele.
Mít tři nuly v době, kdy je hokej rychlý, důrazný a gólman je na brankovišti často atakovaný a obtěžovaný útočníky soupeře, je výjimečné.
„Karlův výkon je naprosto unikátní. Mně se to nikdy nepovedlo, ale samozřejmě vám musí ohromně pomoci i tým,“ připomíná reprezentační trenér brankářů Zdeněk Orct, jenž je sám majitelem 47 vychytaných extraligových nul, nejvíc v historii českého i československého hokeje.
V čem jsou všichni tři tolik zvláštní, že vydrželi hodiny lapat s neochvějnou jistotou? „Karlovi dost pomohl i tým. Jak se postupně zvedal, zlepšoval se i Karel. Před sezonou měla Kometa manko v tréninku, protože jako některé týmy netrénovala v zahraničí, ale to už teď neplatí,“ popisuje Orct.
Už jsem za nuly zaplatil do kasy víc než dost, směje se Vejmelka |
Zato Machovského forma je stabilní. „Matěj podává perfektní výkony od začátku sezony. Daří se jemu i Spartě a dvousetminutová série je bonus za dobrou sezonu. Vím, co od něj i obránců požaduje kouč Hořava, a tam vidím i velký Milošův přínos,“ líčí reprezentační trenér.
A Růžička? „Strašně dlouho nechytal vinou velkých zdravotních problémů. Je velmi talentovaný, letos má slušnou výkonnost. Je to skromný a pracovitý kluk. Maká a ani v jeho případě není dlouhá minutová série náhodná. Boleslav hraje dobře a on se k mančaftu přidal,“ upozorňuje Orct.
Historická tabulka nejvíce minut bez góluVladimír Hudáček - 262 minut a 50 vteřin (sezona 1999/2000) Patrik Rybár - 245:26 (2017/18) Jiří Králík - 238 (1976/77) Roman Turek - 232:00 (2009/10) Marcel Melicherčík - 224:19 (2013/14) Martin Vojtek - 218:08 (2001/02) Karel Vejmelka - 215:05 (2020/21) Ján Lašák - 209:13 (2016/17) Jan Růžička - 208:20 (2020/21) |
Za poslední dekádu se přes dvě stovky minut bez gólu a třem nulám v zápřahu dostali tři muži. Před třemi sezonami tehdy slovenský gólman Hradce Králové Patrik Rybár (245 minut a 25 vteřin), v sezoně 2013/14 liberecký Marcel Melicherčík (224:19) a Ján Lašák v ročníku 2016/17 (209:13).
„Současné série těchto tří brankářů lze připisovat také letošní zvláštní sezoně. Pokud by byli na stadionu fanoušci, viděli bychom více vyhrocenějších okamžiků i kontroverzních momentů. Více by se vylučovalo, což také hraje roli. Je to zkrátka jiný hokej,“ tvrdí hokejový historik a mluvčí Motoru České Budějovice Tomáš Kučera.
Ale s jeho slovy nesouhlasí Zdeněk Orct, jenž sám ví, jak je složité se k podobnému počinu propracovat. „Všichni říkají, jak je covidem poznamenaná celá sezona, ale mně to ani nepřijde. Nemá vliv ani na výkony gólmanů, ani na kvalitu soutěže. Brankář jde totiž na led, a ať je koronavirová pandemie, nebo ne, chce odvést nejlepší výkon,“ oponuje.
Je pravdou, že letos má v polovině sezony nejméně minut na trestné lavici (224) Kometa Brno, nejtrestanější Vítkovice 482, což je v porovnání s minulými lety lehce pod průměrem. V minulé sezoně měl nejméně vylučovaný Třinec 450 minut po základní části, nejvíce (695) Liberec. A v předminulém ročníku faulovaly nejméně Karlovy Vary (504 trestných minut), nejvíce naopak Pardubice (788). V praxi to znamená, že mužstva hrají i menší počet přesilových her, než bývalo v minulosti obvyklé.
Brankář Bohumil Modrý na mistrovství světa v hokeji v Praze roku 1947.
V české i československé historii je jen několik mužů, jimž patří velké uznání za to, jak uměli vynulovat soupeře. Vůbec první byl Bóža Modrý.
„Nastoupil do svých prvních zápasů za LTC Praha a hned vychytal tři nuly. Až potom dostal první dva góly během tří minut a další tři utkání zase nepustil gól. Jeho série je zvlášť ceněná, neboť běžně padalo hodně branek a odchytat čistý zápas bylo skoro nemožné,“ vypráví historik Kučera.
Byla to doba, kdy se nepočítaly statistiky, minuty bez gólu brankářům nikdo nestopoval, natož aby se přesně vědělo, kolika zákroky přispěli k radosti spoluhráčů po vítězném duelu.
Známkou kvality byl počet jizev v obličeji od puků, jimž gólmani bez ochrany hlavy neuhýbali. Počin brankářského průkopníka Modrého je jedinečný, protože na něj dosáhl v chatrné výstroji. Rukavice připomínaly chňapky ke sporáku, první betony vypadaly jako svázaný rákos.
Někdejší brankář reprezentace i Dukly Jihlava Jiří Králík dokázal v lize vychytat tři nuly.
Nehynoucí obdiv si za tři čisté zápasy za sebou získala dlouho po milovaném i totalitním režimem zatraceném muži až v sedmdesátých letech jihlavská ikona Jiří Králík. 238 minut mu žádná z tehdejších výrazných ofenzivních individualit nemohla dát gól. Navázat na dvě velké brankářské persony dokázali až současníci vybočující ve spoustě směrů. Roman Turek, Martin Vojtek, Vladimír Hudáček.
Seriál ZvolněníTaké vás unavují rozbory, ofsajdy, fauly nebo zakázaná uvolnění? Server iDNES.cz přináší pravidelný seriál Zvolnění, ve kterém se reportéři MF DNES budou vážně i nevážně zabývat aktuálním extraligovým děním. 1. díl: Kupte si hokej za šest tisíc. Charita, které nerozumím |
Turek byl ledově klidný, na svou výšku velice obratný a sebevědomí střelcům ničil skvělými reflexy. Třinecký svéráz Vojtek svou odulou nehokejovou postavou nenabízel mnoho místa v brance. Hudáček byl mrštný, výborný pozičně, dokázal tasit zázračné zákroky. Všem třem se v jejich éře podařilo udělat tři nuly v řadě a být dlouhé hodiny bez obdržené branky.
„To byla devadesátá léta, kdy se gólmanská výstroj velmi zvětšila a hrál se mnohem defenzivnější hokej,“ vysvětluje Kučera.
Hudáček dodnes drží extraligový rekord 262 minut a 50 vteřin bez střely, co by mu proklouzla za záda. „Aby se brankáři podařilo vytvořit tak dlouhou sérii, musí mezi hráči a gólmanem panovat naprostá důvěra. Obránci musí vědět, že se na vás mohou kdykoliv spolehnout, a vy zase musíte věřit jejich schopnostem. Vzájemně si potom ohromně pomůžete a můžete dokázat tak velkou věc,“ vypráví Hudáček.
Jemu se prý vyčítalo jen to, že mezi svým druhým a třetím kláním měl dvouzápasovou pauzu na střídačce, kam usedl místo Richarda Hrazdiry. Jeho rekord však platí.
V novodobé ligové historii se mu přiblížilo jen pár chlapíků s maskami.
A tak se nabízí už jen dva zásadní dotazy. Kdo bude prvním gólmanem v historii tuzemského hokeje se čtyřmi vychytanými nulami za sebou? A který strážce brankoviště pokoří Hudáčkův minutový rekord? Zvládne to vůbec někdo?
„Bóža Modrý byl oběma milníkům blízko. Avšak zářil v éře hokeje hraného na patnáctiminutové třetiny. Tudíž by i při čtyřech vychytaných zápasech bez gólu nemusel mít minutový rekord,“ vysvětluje Kučera.
Co je vůbec potřeba k přepsání historie? „Samozřejmě nedostat čtyři zápasy gól,“ směje se Orct, ale potom zvážní: „Potřebujete mít kvalitní obranu, ohromnou formu brankáře a v neposlední řadě kopec štěstí. Jsem přesvědčený, že i teď za kluky určitě zvonila nějaká tyčka. A potom mít dobře vyladěnou přípravu na zápas i nastudovaného soupeře, což považuji za standardní věc,“ míní.
Navrch je nutné být precizní v postoji, mít správné držení těla, dobře vykrývat úhly, správně se posouvat, být sebejistý v brankovém prostoru, nedělat ukvapené pohyby. A především mít perfektně načtené opěrné body na stadionu, abyste stáli přesně tam, kde máte.
A pak také musíte být fešák a musíte to umět, jak říkával Jiří Holeček.
Teprve potom si můžete stoupnout do brány, chytat a tvořit dějiny.
