Panují i jiné názory. Chomutovský trenér Růžička extraligu hájí. Útočníci Chytil ze Zlína a Nečas z Brna v červnu 2016 prorazili do prvního kola draftu NHL. Liberec a Třinec loni vnikly do semifinále Ligy mistrů. V ročníku 2017/18 padl rekord v návštěvnosti. Tak proč ta přísnost? Úspěchy jsou kusé. A v nemilosrdném srovnání s minulostí takřka nicotné.
1968. Na českých a slovenských zimácích váleli Holíkové, Nedomanský, Suchý, Hlinka či Dzurilla. Reprezentace z nich poskládaná nezřídka zdolala i obávané Sověty, kteří posléze v Sérii století vyrovnaně válčili s výběrem hvězd NHL.
1978. V Kladně pálil Nový, v Pardubicích kouzlil Martinec, v bratislavském Slovanu vládli bratři Šťastní, v Litvínově zase Hlinka s Bublou. Národní tým o dva roky dřív na Canada Cupu přemohl kanadské superstars v montrealské hale Forum 1:0, v letech 1976 a 1977 získal tituly na mistrovstvích světa.
1988. K zavedeným jménům Hašek, Hořava, Růžička či Bříza v nadupané konkurenci přiskočily naděje Jágr, Reichel, Holík a Bondra, o něž se v NHL po pádu železné opony málem poprali.
1998. V lize olympijských vítězů se po epochálním triumfu v Naganu proháněli Patera, Procházka, Výborný, Ujčík, Čajánek a jiní borci, kteří poté na šampionátech dobyli zlatý hattrick.
2008. V bodování nejvíc vynikli slávisté Bednář s Červenkou, lesk soutěži dodávali stále znamenití navrátilci z ciziny Straka, Reichel, Patera, Beránek, Šlégr, Vykoukal...
2018. Na koho se teď vydá hokejový fajnšmekr? Na Kvapila, Gulaše, Klepiše, Hübla, Krajíčka? Při vší úctě - nikdo z nich se v NHL nezaskvěl, případně se jí ani nepřiblížil. Ve sportovním dějepisu jim nebudou věnovány obsáhlé kapitoly.
Došly kapacity ze zlaté generace. Ani vyhlížený návrat odpočívajícího Erata nezbaví ligu provinčního rázu. Prázdninové vydání kanadského časopisu The Hockey News oslavovalo šampiony hokejové říše, mistrovské týmy farmářské, juniorské, ženské, univerzitní, švédské i finské, leč o vítězství brněnské Komety ani řádek.
Brněnský tahoun Martin Erat chystá extraligový návrat. Kdy naskočí?
Jakmile se na zdejších stadionech - spíš náhodou - zatřpytí nadějná hvězdička, neprodleně mizí za hranicemi. Extraliga je vydrancovaná. Ničí ji především dlouhodobé opomíjení výchovy mládeže. Mnozí majitelé a manažeři od ní odkláněli státní a svazové dotace a razili filozofii: Proč se piplat s dětmi, když si můžu koupit hotového hráče?
Seriál ZvolněníTaké vás unavují rozbory, ofsajdy, fauly nebo zakázaná uvolnění? Server iDNES.cz přináší pravidelný seriál Zvolnění, ve kterém se reportéři MF DNES budou vážně i nevážně zabývat aktuálním extraligovým děním. 1. díl: A není to málo, Antone Pavloviči? Aneb líný start extraligy |
Jen Zlín má většinu mužstva z odchovanců, Liberec a Vítkovice skoro půlku sestavy. Jinde se hojně najímají přespolní hráči, Lotyši, Slovinci, vesměs druhořadí Slováci a Kanaďané páté jakosti.
Kluby nevytvářejí zásoby talentů pro budoucnost. V rozporu se světovým trendem přidělují mladíkům šance mezi dospělými po špetkách. Cizopasí na úžasné historii a oddanosti fanoušků. Prospívají z pouhé setrvačnosti. Přežívají i díky příznivým hospodářským podmínkám (lidé v konjunktuře mají peníze na zábavu).
Trablů je víc. Prostředí pokřivuje například místní specialita - tabulkové odstupné. Na ledě se leckde lpí na zastaralém, vyčkávacím, couvavém stylu ve volném tempu. Zápecníci se posmívají snaze o pokrok a průkopníci vyznávající moderní styl jsou ostrakizováni (viz případ Čaloun v Ústí nad Labem).
I proto budějovický trenér Prospal tvrdí, že extralize do velkého světového formátu schází dost. Kouč Říha si stěžuje, že z extraligy není koho brát do „nároďáku“. Jeho asistent Reichel říká, že špička je jinde.
Zlatá hokejová žíla se ztrácí. Ubývá krajanů v NHL. Reprezentace tápe bez medaile od jara 2012. A kluby zajímá jen vlastní prospěch tady a teď. Málo dbají na širší souvislosti, na rozvoj a vyhlídky do budoucna. Ale neproberou-li se majitelé a manažeři, mizérie zachvátí též jejich byznys. Časem i diváci a sponzoři pochopí, že extraliga už není něco extra.
