„Zpočátku, když ležíte v nemocnici nebo doma, máte různé myšlenky. Ale když mi doktor řekl, že operace dopadla dobře, hned jsem byl pozitivnější,“ říká 36letý obránce Beranů, který už vyjel na led. Zatím sám, k týmu se připojí později.
Jaký máte režim?
Ráno chodím bruslit. Pak do posilovny. Věnuje se mi Martin Hamrlík (druhý kouč Zlína). Vždycky mi nachystá trénink. Na ledě je se mnou, takže mě povzbudí. Utíká to celkem rychle. Tréninky jsou krátké, ale hodně intenzivní.
Zranit se hned v prvním ostrém zápase po dlouhé přípravě musí být k vzteku, že?
Tohle je na tom to nejméně příjemné. Musím zase absolvovat celou letní přípravu. Byl jsem v plné síle. Bohužel takové věci se stávají, nejsem první ani poslední. Musím kondici nabrat znovu, což je po zranění obtížnější, protože ne všechny cviky a činnosti můžu dělat na sto procent. Začínal jsem úplně od nuly, protože šest týdnů jsem nemohl nic dělat.
Odhadnete, kdy si zase zahrajete?
Stav se lepší, ale kdy to bude na hru, nevím. V úterý mám konzultaci s doktorem, který mě operoval. Uvidíme, jaký bude mít názor. Směřujeme to ke druhé reprezentační přestávce. Buď před ní, nebo těsně po ní bych snad začal znovu hrát. S trenéry se o mém stavu bavíme téměř každý den. Ale netlačí na mě, protože sami vědí, že s nedoléčeným ramenem nebudu moc platný.
Ze zápasu ve Vítkovicích jste odstoupil těsně před koncem. Věděl jste hned, že je zle?
Sám pořádně nevím, jak se to stalo. Někdo do mě zezadu žduchl. Asi jsem na rameno špatně spadl a ještě mě přitlačil svojí vahou. Cítil jsem, že něco prasklo. Že mám vykloubené rameno, jsem zjistil hned. Ale že je úraz ještě vážnější, jsem netušil. Přesnou diagnózu si nechám pro sebe, ale doktoři říkali, že tam bylo poškozených více věcí, než čekali. Ale to na dobu léčení nemělo vliv. Šest týdnů v klidu je standardních.
Může vás to nějak do budoucna limitovat?
Pokud to neuspěchám, tak by mě to omezovat nemělo. Ba naopak by mělo být rameno pevnější. Střílet ale ještě nesmím.
Každý domácí duel sedíte při zápasech v hledišti. Už jste to nemohl bez hokeje vydržet?
Od té doby, co se můžu pohybovat mezi lidmi, tak se snažím být na každém hokeji. Je nepříjemné se dívat z tribuny, ale chci kluky aspoň podpořit přítomností v kabině.
Jak se vám jeví hra?
Od šestého kola to bylo hodně povedené, sbírali jsme dost bodů. Teď jsou nástupy do zápasů dobré, máme obrovský tlak, ale bohužel jsme čtyřikrát prohráli. Naposledy tam Boleslavi spadlo úplně všechno, my jsme je tlačili a nebyli schopni dát gól. Musíme pokračovat a doufat, že se to otočí a zase budeme sbírat body, protože tabulka je strašně vyrovnaná a každý bod má velkou cenu.
Viděl jste na týmu, že je skleslejší?
Kluci to vnímají. Každý chce vyhrávat. Párkrát se prohrálo, ale není to nic, z čeho bychom měli bláznit. Krizi mají všechny týmy, i daleko silnější. Ani bych to nenazýval krizí. Chce to urvat jeden zápas, kluci si zvednou sebevědomí a zase to půjde.
