Podívejte se na seznam mužů, kteří vstoupí do dějin Zlína jako držitelé dvou hokejových titulů. Jen čtyři (Leška, Balaštík, Veselý a Tesařík) v obou případech jako hráči.
Rostislav Vlach
V roce 2004 patřil k lídrům mužstva. Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem, jenž během tří let ve funkci hlavního kouče udělal ze Zlína takticky nejvyspělejší celek extraligy.
Martin Hamrlík
Před deseti lety patřil k nejlepším ofenzivním zadákům soutěže. Po loňském finále ukončil kariéru, ale v sezoně se do klubu vrátil jako kondiční trenér a poradce pro hru obránců všech věkových kategorií.
Radim Tesařík
V roce 2004 patřil k defenzivním pilířům šampionů. Před pár lety už pomalu končil s hokejem, hrával druhou nejvyšší soutěž za Olomouc a někdy i třetí za Vsetín. Pak si ho však trenér Vlach vytáhl zpět do Zlína. V letošním play-off většinou pauzíroval se zraněním. Finále nehrál.
Petr Leška
Mozek zlínského útoku se v roce 2003 vrátil ze Sparty a hned v další sezoně slavil se Zlínem titul. V play-off tehdy nasbíral 18 bodů v 17 zápasech. Během následujících let vyzrál: z někdejšího neoblíbeného centra, jemuž vyčítali simulování, se stal jedním z největších sympaťáků v extralize.
Jaroslav Balaštík
V 17 zápasech play-off 2004 dal 9 gólů a na 9 dalších nahrál. Letos už tak produktivní není, ale vedle tradičního centra Lešky byl pro soupeře stále velkou ofenzivní hrozbou.
Ondřej Veselý
Křídlo, které ožívá v play-off. Tak jako před deseti lety zvedl produktivitu téměř k bodu na zápas. Skvěle zapadl do lajny k veteránu Čajánkovi s mladíkem Honejskem, ale o titul kvůli trestu nehrál.
Patrik Hučko
V obou případech patřil do mistrovského kádru, v ani jednom z nich však nebyl přímo na ledě. V roce 2004 se obránce nehodil do koncepce kouče Bokroše a během sezony odešel do Švédska (přesto ho v klubu uvádějí jako člena týmu šampionů). Nyní působí u zlínského mužstva jako masér.
