Zkušenosti vítěze Stanleyova poháru a vicemistra světa se slovenskou reprezentací ho předurčily do role největší letní posily extraligových hokejistů PSG Zlín. Martin Cibák se svezl s počáteční mizérií mužstva, teď však začíná naplňovat očekávání, která do něho klub vkládal.
„Nejen já jsem v pohodě. Celý tým hraje dobře, bodujeme, vyhráváme,“ pochvaluje si 35letý centr podařené období, které Zlín vyneslo ze dna do desítky. „Jen musíme zůstat pokorní. Extraliga je nabitá. Jednoznačným cílem je udělat play-off.“
Kde nastal zlom?
Je tady dobrý tým, jenom bylo potřeba si začít věřit. Přišlo to samo, byla to jen otázka času.
Přesto, najdete nějaký impulz?
Je to v individuálním přístupu. Možná ve změně přístupu. Každý hráč musí vědět, co potřebuje, a co ne. Když všichni hrají jeden za druhého, tak vidíte, že to na ledě funguje.
Prý jste sezonu rozjel se zlomeným palcem?
Do zápasu jsme šel po dvou třech týdnech, takže už to bylo zahojené. Nemyslím si, že by mě to ovlivnilo. Trápili jsme se - celý tým. Hledali jsme systém, něco společného.
V jeden čas jste párkrát vypadl v průběhu utkání ze sestavy. Na tréninku jste se pak dlouze bavil s koučem Vlachem. Co jste řešili?
Komunikace je důležitá. Hledal jsem k němu cestu.
Necítil jste jeho důvěru?
Tak to nevnímám. Jaký čas mi dá a s kým, je na něm. Snažím se dělat maximum pro tým, aby vyhrál. Tak jsem se to naučil. Šel jsem za ním. Potřeboval jsem vědět, co ode mě vyžaduje, abych pomohl mužstvu. Ale to byla jediná věc. Jinak všechno klape. Když tým vyhrává, není co řešit.
Co vám trenér řekl?
To zůstane mezi námi.
Jak berete, že jste se propadl z první lajny do čtvrté?
Když se hraje pět na pět, tak se všechny útoky točí stejně. Pak je to jenom o tom, jestli chodíte na oslabení, nebo přesilovky.
Občas se zdálo, že vás role avizovaného lídra svazuje. Souhlasíte?
Možná to tak jen vypadá. Jsem zvyklý. Lídrem jsem byl pět roků v Rusku, dohromady sedm.
Po posledním zápase s Olomoucí zmínili spoluhráči váš proslov během oddechového času.
Neberu to jenom sám na sebe a už si ani pořádně nepamatuji, co přesně jsem řekl. Každý si k tomu něco poví, když se zápas láme. Je tady hodně zkušených kluků, odehráli finále extraligy, těžké zápasy. Snažím se pomoct, když vidím, že je to potřeba. Radou, psychologií, mentálně... Ale to je individuální.
Středeční duel na Spartě a páteční v Karlových Varech pojal klub jako klasický trip. Sedí vám to?
Mám to rád. Necestujete, zůstáváte na jednom místě. Člověk si více oddechne, je větší prostor na regeneraci.
Spartu jste doma pokořili 4:0. O to těžší bude odveta, že?
Proti ní musíme podat stoprocentní výkon, pokud ne více. U nich je každá malá chybička potrestaná. Jsou to hráči, kteří umějí rozhodnout zápasy, hlavně v přesilovkách.
