„Ale některé pasáže hrajeme naivně, chybí nám rozehra, nahrávka. Musíme na tom pracovat, protože bez toho, abychom si nahráli, to nepůjde,“ viděl však Zbyněk Irgl i nedostatky na hře vítkovického mužstva.
Zbyňku, jak jste se po tak dlouhé době bez zápasu cítil na ledě?
Byl jsem vlastně čtyři a půl měsíce bez společného tréninku, takhle nás bylo na ledě maximálně šest, to se nedají žádné situace nacvičovat. Na prvním společném tréninku teď s klukama jsem si říkal, kolik je kolem mě lidí a jak je to rychlé. V zápase jsem se snažil nic nevymýšlet, odehrát to jednoduše.
Co operované koleno? Vydrželo zápasovou zátěž?
To uvidím až zítra. Každý zápas může být můj poslední. Takže opravdu uvidím, jak to koleno bude vypadat v pondělí.
Zlín jste porazili 3:0. Co podle vás rozhodlo?
Přesilovky. Sváča (Vladimír Svačina) to trefil, já se štěstím taky. Ale klukům už to začalo jít v předchozích zápasech, i minule (proti Plzni) si pomohli góly z přesilovek.
Zlín mohl jít ve 29. minutě do vedení, ovšem videorozhodčí určil, že gólu dosáhl Tomáš Fořt vysokou holí. Pomohl vám tento moment? Oddechli jste si?
Byla to pro nás vzpruha. Určitě je lepší hrát za stavu 0:0 než 0:1. To bylo pro nás určitě jenom dobře. Možná to byl i rozhodující moment zápasu, zůstali jsme ve hře.
I váš zásah, který znamenal vedení 2:0, se zkoumal na videu. Gólman Kašík totiž při zákroku posunul brankovou konstrukci. Věřil jste, že bude branka platit?
Nevěděl jsem, jako to dopadne. Kluci mi sice říkali, že gól určitě bude platit, ale já netušil, v jakém okamžiku to prošlo. Jen jsem viděl puk v bráně.
Nakolik dodá gól při návratu sebedůvěru?
Ale jo... Jen mi chybí mezihra. Potřebuju cítit, že hraju s pukem.