V listopadu bude mít čtyřicet a chce víc času strávit nejen s golfem, ale především s dcerkou. Krásnou kariéru ukončí vicemistr světa z roku 2006 ve Vítkovicích, kde s hokejem začínal. Vrací se po třinácti letech. Posledních dva a půl roku udivoval fanoušky v Olomouci, kteří hltali jeho střelecké schopnosti i vášeň pro ledové zápolení mezi mantinely. Ryzí profesionál pozvedl mdlou ofenzivu zarputilých Hanáků 46 góly. V předminulém ročníku dal 22 branek a letos si o jeden kanadský bod vylepšil extraligové maximum na 37 za 15 tref a 22 asistencí. Prý na stará kolena.
Domů se chtěl vrátit už v poslední přestupní den uplynulé sezony, aby Vítkovicím pomohl zachránit extraligu. S fanoušky Olomouce se loučil se slzami v očích a rukou na srdci, načež generální manažer kohoutů Erik Fürst dohodu s Vítkovicemi smetl večer ze stolu a nadšení příznivci Morávky vítali nezapšklého hrdinu na dalším zápase ve stařičké plechárně tak, že na to do smrti nezapomene. „Bylo to nádherné, klobouk dolů. Nevím, jestli jsem něco takového v kariéře zažil. Děkuju lidem za podporu,“ povídal pohnutě. „Vždy jsem říkal, že tu jsou výjimeční fanoušci. I když prohrajeme, poděkují. Neskutečné.“
Dalo se však tušit, že na loučení dojde záhy po konci smlouvy.
Volání Vítkovic neutichlo, a to ještě Irgla tuze lákalo dobrodružství v Salzburgu v EBEL lize.
Kruh se uzavírá. Irgl odešel z Vítkovic v roce 2007, kdy pomohl k titulu ve Švýcarsku Davosu. Strávil sedm let v KHL v Jaroslavli, Atlantu Mytišči a Dinamu Minsk. Do extraligy se vrátil v roce 2014 a zamířil do Třince, což ve Vítkovicích mnozí těžce nesou dodnes. Do Olomouce putoval jako odložený kanonýr, jenž přišel o čas na ledě. A zase přesvědčil, že si ho zaslouží, že je pořád rozdílovým hráčem a vzorem.
Za necelé tři sezony zanechal větší dojem, než si možná skromný sympaťák myslí. „Pořád patří mezi nejlepší hráče extraligy. Má výborný přístup na ledě i mimo něj,“ těší se vítkovický trenér Mojmír Trličík, zatímco Olomouc, která stejně jako Vítkovice zahájila včera přípravu, dumá, kde najít střelce kalibru Zbyňka I.