Jindy pečlivě upravený elegán se v polovině listopadu u piva vsadil s kamarádem a sparťanským centrem Petrem Nedvědem, že se do Štědrého dne neoholí.
Jak vůbec znějí pravidla sázky? Smíte si vousy aspoň zastřihnout?
Mám dovoleno zkracovat si je kolem pusy, abych mohl jíst.
Údajně jde o peníze. Tak vysoká je to částka?
Vůbec ne. Na těch penězích mi nezáleží. Jde o prestiž. Kdybych nevydržel, měl bych to od Médi pořád na talíři. Nedalo by se s ním vydržet.
Nekouše vás bujný porost třeba na krku?
Prvních čtrnáct dní to svědilo. Pořád jsem se drbal. Ale zvykám si. Bude to změna, až to shodím!
Jak vůbec reaguje vaše rodina, známí?
Zvlášť když si narazím čepici, málokdo mě pozná. Nedávno jsem na ulici potkal kamaráda, se kterým se vždycky zastavím a pokecám. Pozdravil jsem ho, on mi sotva odpověděl. Pak se na mě pořádně podíval a zakřičel: Jéžiš, to seš ty?!
Hokejisté jsou odjakživa neskutečně pověrčivá stvoření. Vážně byste u image drvoštěpa zůstal i po svátcích, kdyby mužstvo pořád vyhrávalo?
To fakt nevím. Jestli se nám bude dařit, budu si muset vousy nechat. (smích). Ale původně jsem plánoval, že se čtyřiadvacátého prosince oholím, abych zase vypadal jako člověk.
