Svou práci má zkrátka v genech. Robert Záruba, spolu s Jaromírem Bosákem jednoznačně nejpopulárnější sportovní komentátor v Česku, komentoval první hokejový zápas už ve svých čtyřech letech. „Rodiče mě tehdy nahráli na pásek, jak komentuju zápas Československo versus Sovětský svaz,“ vzpomíná v neobvyklém rozhovoru, kdy mu otázky kladou známí hokejisté.
Roberte, zažil jsi mě jako sportovní komentátor ještě coby aktivního hráče?
Jiří Holeček (hokejový expert České televize, brankářská legenda)
Jak se to vezme. Na Silvestra 1976 jsem si nalepil fotky nároďáku do svého prvního hokejového sešitu. Jiří Holeček, to pro mě byl dětský bůh. Takže jsem měl velmi zvláštní pocit, když jsme spolu komentovali ligové zápasy. Na těch společných cestách bych se, Jirko, vydržel ptát hodiny na klasické zápasy sedmdesátých let. A přestože mám radši původní komentář, bylo mi velkou ctí komentovat pro Archiv Z třeba zápas ČSSR–SSSR z olympiády v Innsbrucku 1976, kde jsi byl naprosto vynikající.
Jakou nejhloupější otázku jste ve své kariéře položil a jak hloupou odpověď jste na ni dostal?
Rostislav Olesz (olympijský medailista)
V roce 2013 jsem v rozhovoru s René Faselem (prezident Mezinárodní hokejové federace, pozn. red.) vypálil: „Jak se díváte na porušování televizních práv v Bělorusku?“ Prezident Fasel je zvyklý na ledacos, ale teď chvíli koukal. No nakonec jsme došli ke správné verzi „lidských práv“. To ale asi není úplně typický příklad. Párkrát se stane, že ve studiu posloucháte odpověď hosta, najednou vám režisér potřebuje něco technického říct do ucha a vy se další otázkou ptáte na něco, co host právě teď řekl. A někdy se zeptám hloupě a není na co se vymluvit. Kdykoli se mi to stane, mrzí mě to a říkám si: Tak takhle ne.
Vybavíš si nějaký nezapomenutelný fotbalový nebo šachový zážitek?
Martin Hosták (hokejový expert České televize, nyní manažer zlínského klubu)
Náš společný? Moc a mnoho. Fotbálky v parku za Globenem ve Stockholmu. A šachový? Jak jsme kdysi hráli šachy na diskotéce ve Zlíně, a navrch jeden nohejbalový – ale ne, to vlastně bylo neregulérní!
Jaký byl pro vás největší komentátorský zážitek? Který zápas jste si jako komentátor nejvíc užil?
Martin Erat (reprezentant, útočník Komety Brno)
Bylo jich už tolik, že si uvědomuju, jak krásný je každý příští zápas. Samozřejmě naprosto mimořádné bylo play off v Naganu. Pokud už mám přistoupit na termín „užívání“, tak nejlépe o nás bylo postaráno při Světovém poháru loni v Torontu. Nádherný výhled, prostorná, otevřená lóže, veškeré zázemí včetně péče techniků, dokonalá režie TV utkání.
Robert Záruba
|
Byl někdo z hráčů na váš komentář tak naštvaný, že došlo ke kontroverzi?
Jaroslav Kudrna (dlouholetý extraligový hráč se zkušenostmi z ruské ligy)
Hráč ani ne, ale trenéři, případně funkcionáři občas ano. František Černík při finále ligy v roce 1993 na nás vybíhal z VIP prostor rovnou na komentátorskou pozici a glosoval náš komentář. Na to ale vzpomínáme oba s úsměvem. Víc mě mrzel úplně nesmyslný slovní výpad tehdy manažera Martina Straky během semifinále Sparta versus Plzeň dva roky zpátky. Já si velmi vážím bývalých hráčů, kteří se snaží zachránit u nás hokej. Takový disrespekt mě překvapil.
A ještě by mě zajímalo, jak moc se změnila za těch téměř třicet let, co hokej děláte, komunikace s hráči a s trenéry. V čem je jiná?
Komunikace se výrazně zlepšila. V roce 1992 jsem jako reportér začal pravidelně natáčet rozhovory po zápasech v kabině – to bylo tenkrát haló! Dneska už borci většinou chápou, že chceme jen zprostředkovat jejich pohled na věc. Taky se hodně snížil ostych z kontroverzních témat.
Jaké zápasy své komentátorské kariéry považujete za nej? Nejzajímavější, nejemotivnější, nejsložitější...
Pavel Patera (čtyřnásobný mistr světa a olympijský vítěz z Nagana)
Těch nejzajímavějších bylo opravdu moc, tady bych mohl sestavit seznam asi 20 utkání. Nejemotivnější bylo finále ve Vídni 1996 a pak zápasy play off v Naganu. Nejsložitější je každý zápas, při kterém mě něco ruší, ať už špatný výhled, technické problémy nebo třeba časový stres.
Byla práce sportovního komentátora vaším snem, za kterým jste šel, nebo jste s k ní dostal náhodou?
Branislav Konrád (slovenský reprezentant, brankář HC Olomouc)
Jako kluk jsem měl jiné sny, ale ke sportovní novinařině jsem směřoval nevědomky poměrně brzy. Rodiče si mě nahráli na pásek, jak komentuju hokejový zápas ČSSR–SSSR ve čtyřech a půl letech. V devíti letech jsem si založil první sešit s hokejovými statistikami a poznámkami. A pak se to pomalu sunulo dál. Na gymnáziu jsem si to ujasnil, v sedmnácti jsem se dostal trochu náhodou do televize a už to jelo.
Extraliga začala, Záruba pátrá po její dávné historiiHokejový fanoušek se dočkal, po letní pauze v pátek odstartoval nový ročník domácí extraligy. Přenosy bude opět vysílat Česká televize, ovšem tentokrát bude chybět dlouholetý expert a spolukomentátor Martin Hosták, který se stal novým manažerem hokejistů Zlína. Hokejová liga oslavila letos v lednu 80. výročí a v únoru to bylo přesně 60 let, co se poprvé objevila živě v televizi. Za tu dobu se odvysílalo už téměř dva tisíce přenosů a právě Robert Záruba se je snaží zmapovat. „O prvním zápase se neví vůbec nic, protože se po něm dlouho nikdo nepídil. Všichni vědí, že 11. února 1955 byl první živý televizní přenos vůbec, tehdy na Štvanici hrála Praha proti švédskému Leksandu. Co se týče ligy, dlouho jsme si mysleli, že prvním vysílaným zápasem byl duel Sparty s Kladnem z listopadu 1955, ve kterém dal Zábrodský osm gólů. Ale je to omyl. Takže prvním doloženým zápasem je na 99 procent Sparta – Plzeň z února 1957, jenže nic se z něj nedochovalo,“ vysvětloval před časem Robert Záruba v rozhovoru pro iDNES.cz. |
Který šampionát nebo olympiáda vám přinesly největší zážitky?
Martin Nečas (letos nejvýše NHL draftovaný český hráč)
Asi nebudu umět ukázat na jednu akci a ty ostatní nechat v pozadí. Nagano bylo velmi silné, protože to byl vysněný turnaj s ohromujícím úspěchem. Ale třeba MS 1996 a 1997 byla také krásná, moc rád vzpomínám na MS 2011 v Bratislavě, nádherná byla olympiáda v Lillehammeru 1994. Speciálním zážitkem také bylo uvádět olympijský program přímo z Londýna v roce 2012 a vloni z Ria. Předtím jsme Olympijské studio vysílali z Prahy.
V čem se změnil váš styl komentování hokejových zápasů za ta léta, co se jim věnujete?
Aleš Kotalík (bývalý útočník NHL, bronzový medailista z OH)
Základ té práce je pořád stejný – popis a rámcový komentář. Výraznou změnou bylo zapojení expertů v polovině 90. let. Další velká změna je doprovodný program. A asi největší rozdíl je v počtu televizních utkání. Ze své první olympiády v roce 1992 jsem komentoval asi 10 zápasů, z té poslední jich bylo třikrát víc.
Chtěl bych vědět, jestli stále ještě máš tu chytrou knihu – psal sis tam informace o hráčích – z roku 1993, kterou jsi mi ukazoval v tom samém roce na Švédských hokejových hrách...
Luboš Rob st. (legenda českobudějovického hokeje)
Mám schované všechny své sešity a knihy. V téhle občas listuju, protože jsou tam poznámky a věci, které se hodí – třeba porovnání, jak si vede Luboš Rob junior v porovnání s tátou.
Vím, že se na každý zápas připravujete několik hodin. Vzhledem k tomu, jak dlouho to děláte a kolik toho máte odkomentováno, tak by mě zajímalo, jak to ovlivňuje váš soukromý život?
Martin Růžička (reprezentant, útočník Třince)
Od září do května naprosto zásadně. Mám trochu posunutý režim směrem na zápas, ale budíček mě bohužel většinou vrací zpátky do střední Evropy. Ale jinak to nejde, hlídám si místo i pro rodinu a věci mimo hokej.