Třeba na otázku, jestli neplánuje ukončit kariéru na vrcholu, reagoval překvapivě: "Nevím, co je vrchol. Za chvilku bude olympiáda, takže se na něj teprve připravuju," culil se.
Ještě před ní je mistrovství světa v Bratislavě...
Na něj jsem unavený, to jsem odmítl. Už mě sháněl trenér Hadamczik. Pošlu mu jenom esemesku, že nejedu. Ale ne, teď vážně. Musím říct, že mě hokej strašně baví. Teď jsem si potvrdil, že stojí za to ho hrát. Budu pokračovat, dokud mě to bude bavit a dokud o mě bude zájem.
Teď máte elánu jistě dost, že?
Samozřejmě, konečně mám titul. Je to krásný pocit, ale ta největší euforie přijde asi až později. Teď je to takové unavené, jsem rád, že to skončilo. Mám toho fakt dost. Zvlášť po sobotním zápase, ve kterém jsem netrefil prázdnou branku. To byl nejhorší moment v mojí kariéře. Proto jsem strašně rád, že to vyšlo, jinak bych se musel odstěhovat na jinou planetu.
Bylo vidět, že máte velkou motivaci.
Jasně, chtěl jsem to vzít na sebe. Říkal jsem si, že musím mančaftu maximálně pomoct. Dal jsem do toho všechno.
Jestli se dobře koukám, tak jste za titul zaplatil vyraženým zubem.
Ano, ano. Celou kariéru jsem hrál bez chrániče a zuby držely. Teď poslední zápas, pic ho a je to tam. Takže mě čeká zubař. Už tady za mnou byl.
Dáte si na oslavu zlatý?
Ty jo, já nevím. Byl jsem v Rusku a tam je zlatý zub normálka, takže ho tam možná prdnu.
Když jsme u Ruska - v Jaroslavli jste získal dva tituly. Dají se nějak porovnat s českým?
Každé vítězství je krásné. Ten pocit je úžasný, ať vyhrajete v Mongolsku nebo kdekoli jinde. Určitě sportujete, takže víte, jaké to je.
Během play-off jste měli v Třinci slogan: tvrdě na ledě i mimo něj. Budou takové i oslavy?
Jé, to vůbec nevím. Já nic neplánuju. Jak řeka poteče, tak do toho skočím.
Jak jste vůbec spokojený se svými výkony během play-off?
Musím říct, že to pro mě bylo zvláštní. Chvilku jsem dostával prostor, chvilku zase ne. Jednou jsem byl mrzutý, podruhé zase šťastný. Bylo to fakt tak rozmanité, že jsem takové play-off ještě nikdy nezažil.
