„V Brně jsem pod panem Zábranským moc nehrál, v posledních zápasech tak čtyři pět minut. To pro moji další kariéru nebylo ideální,“ uvedl Svačina pro klubový web HC Dynamo po sobotním vítězství 2:1 v Olomouci, tedy po svém prvním utkání v pardubickém dresu. „Pan Zábranský mi řekl, že si mě váží a nechce mě na led posílat jen takhle sporadicky, protože si to nezasloužím. A že na těch pár minut tam může dát mladé kluky, kteří za ně budou vděční,“ pokračoval na téma čerstvého transferu.
Na Hané mu trenéři Dynama dopřáli prostoru dost a dost: Svačina nastupoval na levém křídle první formace s Mandátem a Tyborem a na ploše strávil téměř 17 minut, z toho dvě a půl na přesilovce. Navíc měl prsty ve vítězné brance zkraje třetí periody, když před ní napálil kotouč příklepem do gólmana domácích Kohoutů Konráda a Tybor jej následně z těžkého úhlu doklepl do sítě.
„Já moc nestřílím, hokejky jsou drahé,“ vtipkoval Svačina. „Ale teď jsem vystřelil a Tyby to dorazil. Nakonec ten gól zápas rozhodl - pak jsme to zavřeli a vzadu odehráli parádně. Je to vydřené, ale zasloužené vítězství. Nemohl jsem si přát nic lepšího než začít takhle,“ radoval se dvaatřicetiletý rodák ze Studénky.
Zápas v Olomouci? Pro diváka asi nezáživná „holomajzna“
Duel jinak nepovažoval za příliš atraktivní; spíš se hrál, jak bývá v soubojích Dynama s Olomoucí zvykem, urputný hokej, čemuž odpovídá i nízké finální skóre.
„Byla to taková ‚holomajzna‘, puky skákaly a pro diváka to asi nebylo nic pohledného. Ale takové zápasy se bohužel hrají taky,“ komentoval to Svačina.
Dynamo slavilo plný bodový zisk po čtyřech neúspěšných střetnutích, v nichž získalo pouze dva body za porážky v nastavení.
„Pro nás je to strašně důležitá výhra. Soupeři kolem prohráli, takže se nám tentokrát všechno sešlo,“ pochvaloval si Svačina.
Jeho nový tým je sice stále až na samém dně tabulky, na čtrnácté příčce, přitáhl se však na rozdíl dvou bodů ke třináctým Vítkovicím, které kromě toho již dnes od 18 hodin hostí v enteria areně.
„Jasně poslední nejsme a za dva dny už to může být jinak,“ mínil Svačina. A dodal: „Vítězství z Olomouce nám pomůže do dalších bojů, začneme si víc věřit na puku. S Vítkovicemi je musíme potvrdit.“
Pondělní klání může hodně ukázat do konce sezony
Pardubicím před mačem, jejž lze z jejich pohledu vzhledem k vývoji ve spodních patrech soutěže bez větší nadsázky označit za „zápas roku“, hraje do karet, že celek z Ostravy zabředl do mizerné aktuální formy. O víkendu padl 1:3 v Brně a byla to jeho třetí porážka v řadě za sebou; předtím nestačil na zlínské Berany ani na kladenské Rytíře. Za uplynulých 11 kol přitom Vítkovice zvítězily pouze dvakrát...
„Hrajeme doma, zápas s nimi může hodně ukázat do konce sezony. Myslím, že všichni na ledě necháme všechno,“ slíbil Svačina, jenž mimochodem ve vítkovickém mančaftu v extralize začínal a působil v něm dohromady osm sezon. Teď se sice rozkoukává v úplně jiné kabině, ale potíže s tím nemá.
„Jsem strašně rád, že mě kluci v Pardubicích parádně přijali,“ svěřil se Svačina.
Nálada v Dynamu při jeho příchodu do mužstva prý určitě nebyla pod bodem mrazu, ačkoli by se to při bídných výsledcích v dosavadním ročníku nabízelo.
„Mně přijde, že to je v pohodě. Kluci z realizačního týmu ji drží na pozitivní vlně, protože utápět se v tom by bylo zbytečné. Všichni se snažíme být nastavení správně a odvádět perfektní práci na ledě. Kdybychom chodili s hlavami dole, tu bitvu bychom prohráli předem, a to určitě nechceme,“ podotkl Svačina. Po Olomouci podle něho mezi hráči v kabině na moment dokonce zavládla euforie, protože si mohli po delší době pořádně zařvat na znamení triumfu.
„A já se chci taky ten pokřik naučit, protože ani nevím, co tam kluci hulákali,“ smál se Svačina. „Takže je třeba to vítězství zopakovat, abych vůbec dostal tu možnost.“
