„Návrat je vždycky těžký. Jde o to, aby se člověk do tempa dostal co nejrychleji,“ podotkl devětadvacetiletý obránce. „Je jasné, že to ze začátku nebude žádný zázrak, ale doufám, že postupem času to bude jen lepší a lepší. Každý zápas je teď pro mě dobrý.“
Takže vám vyhovuje, že nyní hrajete skoro každý druhý den?
Pro mě osobně to je lepší. Čím více zápasů, tím lépe. Trénovat je sice fajn, ale na druhou stranu zápas vám nic nenahradí.
Není to poprvé, co jste se před sezonou zranil. Čím to?
Nevím. Vždycky mě to ze začátku sezony potká. Už je to taková tradice. Nějak se s tím musím poprat, ale už vím, jak k tomu návratu přistupovat. Vždy se snažím do toho dostat co nejdříve.
Takže s doháněním výpadku během závěrečné přípravy problém nemáte?
Některé věci nejdou ovlivnit. Snažím se na to nemyslet a jít den ode dne, abych byl co nejdříve mužstvu platný. I mně pomohlo, že jsme minule zvládli závěr s Litvínovem.
Nebyl váš nynější návrat urychlený, protože vám chybí více zraněných hráčů?
Dá se říct, že byl v plánu.
Přesto, marodku máte velkou. Chybějí vám hlavně obránci Lukáš Krajíček, Tomáš Kundrátek, Jakub Matyáš a Marian Adámek a útočník Martin Růžička. Jak to vnímáte?
Je to nepříjemné. Každý hráč chybí, ale když vám schází padesát bodů od produktivních hráčů a šéf obrany, tak je to znát. Je to ale zase šance pro ostatní kluky, pro nás všechny, abychom se ukázali a tým táhli.
