Legendy. Hokejová dvojčata. Nejvěrnější z chemiků.
Cítíte prázdno, že Litvínov není po letech součástí vašeho života?
Hübl: Náznaky byly už během sezony, nehráli jsme tolik jako dřív, člověk to v hlavě měl. Tohle byla jen tečka, že jsme si s vedením a trenérem ujasnili, že už s námi nepočítají. Žádné pusto v duši nebylo. Život přinese něco nového.
Lukeš: Měl jsem covid, moc jsem toho nenahrál, ke konci jsem byl třináctý útočník. Tušil jsem, že skončím. Šestnáct let v Litvínově je krásná doba, ale jedeme dál.
My se snažili hrát pořád náš hokej, ale systém se mění. Trenéři po nás chtějí něco jiného, než v čem jsme vynikali. Pak ztrácí smysl zůstávat.
