VIDEO: Jak se vyrábějí dřevěné hokejky pro Martina Ručinského

V malé dílně přestavěné z vilky uprostřed zapadlého městečka na Vysočině se rodí hokejky pro Martina Ručinského a Davida Výborného. Sparťanské hvězdy patří k posledním mohykánům éry dřevěných holí a nechávají si je na míru vyrábět v rodinné "fabrice" ve Svratce. Jak taková výroba vypadá? A v čem je kouzlo dřeva v době umělých vláken?

V době, kdy 99 procent profesionálních hokejistů používá kompozitové hole dovezené z Číny a jiných koutů světa, působí továrny na dřevěné hokejky jako poslední ostrůvky zašlých časů.

Jeden z nich je ve Svratce u Hlinska. Odtud si nechává hole vozit Martin Ručinský a jeho parťák David Výborný, kteří válčí za Spartu v probíhajícím play-off. Pražané jsou v něm krok od vyřazení v sérii s Vítkovicemi.

Oba slavní veteráni nedají na dřevo dopustit. Třeba Ručinský si nechává posílat kolem patnácti hokejek za měsíc.

Kdo používá dřevěné holE

Martin Ručinský (Sparta)
David Výborný (Sparta)
Tomáš Divíšek (Brno)
Jaroslav Kracík (Boleslav)
Valdemar Jiruš (Boleslav)
Tomáš Klimt (Vrchlabí)
O dřevěné hokejky ze Svratky projevli zájem i hokejisté z NHL Paul Stastny a Jason Spezza. Ti mají poslat do Česka vzorek zakřivení svých holí a pokud se obě strany dohodnou, vyrobí pro ně po této sezoně Swerd hokejky na zkoušku.

„Zkoušel jsem hrát s kompozitovými, ale nemám s nimi takový cit. Pořád jsem musel koukat po puku,“ vypráví olympijský vítěz z Nagana.

Právě on se zasadil o to, že místo zaniklých „Sherwoodek“ používá českou značku Swerd, která je dědicem „klanu“ výrobců hokejek už od první republiky.

„Naší firmu založil dědeček v roce 1927. Nejdřív vyráběl lyže a sáňky, hokejky se tu dělají od padesátých let. Nejdřív pod názvem Vítěz Speciál,“ zve na exkurzi Miroslav Kučera z firmy Swerd.

„V sedmdesátých letech podnik nuceně s výrobou holí skončil, začal vyrábět můstky na spartakiádu a pádla na moskevskou olympiádu. Produkce hokejek se sem vrátila zase v roce 1993.“

S holemi ze Svratky hrála třeba skoro celá slavná generace Dukly Jihlava ze šedesátých let i další legendy jako Tikal nebo Černý.

V současnosti je mezi profíky používá už jen pár staromilců. A pak tisíce amatérů na rybnících a v halách bez diváků, kteří si hrají na Ručinského a spol.

Jak se vyrábějí dřevěné hokejky

Násada se vyrábí z osiky a z březové lamely. „To se lepí dohromady a vyrábí se z toho sendviče. Dál se to řeže a hobluje,“ popisuje Miroslav Kučera z firmy Swerd.
Osiková prkna musí nejdřív dva roky ležet. To proto, aby dřevo přírodně vyschlo a zabránilo se nežádoucím vlivům, které by zapřičiňovaly vyšší lámavost. „Letošní dřevo je připravené na sezonu 2011/2012,“ ukazuje Kučera na seřazené desítky prken za domem.
Po přírodním sušení se dosáhne tzv. vzduchosuchého řeziva, které je rozřezáno na švartny (přířezy). Ty se uměle dosoušejí čtyři dny a pak se oblepí uhlíkovým laminátem kvůli zvýšení pevnosti.

Čepele se vyrábějí z jasanu. Existují dva druhy: celodřevěné a asymetrické. U těch je jasanový plátek o třetinu tenčí a na bekhendové straně je nahrazen uhlíkovým vláknem.

Hokejky se pak lepí dohromady dvěma způsoby. První je takzvaně kanadský: na čep a rozpor. „Ten používá třeba Martin Ručinský. Jasanová čepel představuje čep a tyč dělá rozpor,“ popisuje Kučera. Druhý způsob je tzv. evropský, při něm je čepel s tyčí spojená plastovým ABS klínem. „Takové hokejky používá třeba Tomáš Divíšek.“
Zatímco sušení dřeva trvá přes dva roky, samotná výroba hokejky na míru pak nepřesáhne jediný týden.