Vedle nejasného směru, kudy se klub hodlá dál ubírat, jeho představitelé v čele s generálním ředitelem Pavlem Hynkem přihlíží, jak si tým na ledě počíná pod svoje možnosti.
Před pátečním 22. kolem se šestnácti prohrami zaostává na dně soutěže o jedenáct bodů. Tlak a kritika v hokejovém městě ani zdaleka neustávají.
„Osobní zodpovědnosti se nezříkám. Jsem nedílnou součástí soukolí při výběru trenérů i hráčů,“ vyhlašuje Vrábel. A popisuje problémy v klubu, od realizačního týmu, přes neshody s mládeží, až po nemožnost jednat s hráči o smlouvách.
Trávníček: Pro některé hráče není Litvínov srdcovka. Co kdyby část vlastnili fanoušci? |
Jak vnímáte naštvání fanoušků?
Vůbec se jim nedivím, postavení v tabulce a výsledky jsou tristní. Chápu, mají na to názor, klubem žijí pomalu celý život a já sedávám na místech, kde to má řada lidí stejně. Jakkoli rozumím jejich frustraci a naštvání, na druhou stranu z nich cítím strašnou touhu, aby klub byl i nadále v extralize. Děláme všechno pro to, abychom se zvedli.
Nedělá vám problém se pozice v klubu i vzdát?
Nedržím se tady za každou cenu, nechrání mě stanovy. Ve smlouvě mám nástroj, jak moji pozici řešit ještě před jejím vypršením. Jsem však přesvědčený, že tým kvalitou i charakterem není na úrovni poslední příčky s takovou ztrátou na 12. a 13. místo. Okolních vlivů je tu strašně moc.
Co byste označil právě za příčiny současné krize?
Těch je několik. Nejistota nad budoucností klubu, neshody ohledně využití posilovny a regenerace s mládeží, zcela protichůdné informace kolem klubu a v neposlední řadě dramatická marodka těch nejlepších hráčů. Část z příčin taky začala už minulou sezonu.
Skleslí fanoušci Litvínova
Co tím myslíte?
Už v druhé části minulého ročníku nás postihla marodka, tým ale od začátku spoléhal výhradně na speciální týmy, které nám pomáhaly až k prvnímu místu v tabulce. Jenže hra v rovnovážném počtu, v níž dlouhodobě padá až sedmdesát procent branek, byla dost podprůměrná. Jak v rámci prvních dvou formací, tak ve zbytku týmu. Jádro týmu zůstalo pohromadě a teď to pokračuje. Po sezoně jsme se neshodli na prodloužení smluv s předchozím realizačním týmem a následoval příchod nových trenérů.
Kde selhala dohoda se starým trenérským štábem s Karlem Mlejnkem?
Všichni dostali nabídky a v první linii Karel Mlejnek. Když odmítl, nabízeli jsme post hlavního trenéra tehdejšímu asistentovi Robertu Reichelovi. Ale řekl ne kvůli práci u reprezentační dvacítky.
Právě Reichel pro iDNES sdělil, že realizační tým odcházet nechtěl, ale že při nabídnuté smlouvě se odmítnutí spolupráce vůbec nediví.
Co se týče nabídky pro Karla Mlejnka, měla stejné ohodnocení jako předešlý kontrakt. Totožnou nabídku pak měl na stole i Robert Reichel. Ač jsme od ledna procházeli obrovskou krizí, trenéři dostali šanci pokračovat. Jestli se jim ozvali odjinud, pak rozumím, že Karel Mlejnek jde do Pardubic, protože tam si umím představit, že nabídka bude vyšší. Zrovna tak u asistenta Davida Kočího lze vnímat Liberec jako posun. Vůbec se ale nebavme o tom, že by naše nabídka oproti končící smlouvě byla dramaticky jiná, a to vedlo k odmítnutí.
Mlejnek v Litvínově dotrénoval, Reichel odmítl povýšení kvůli práci u dvacítky |
A co se konkrétně změnilo?
Oproti předešlé smlouvě se lišily dvě věci, a to bylo, že postup do předkola měl dvě různé úrovně. Jedna byla, že když do předkola postoupíme ze sedmého až dvanáctého místa, platila nižší částka, než kdybychom do předkola postoupili z páté či šesté příčky. Druhá věc byla, že v případě odvolání neměli nárok na sto procent peněz ze zbytku smlouvy, ale odměna byla ponížená na šedesát procent. Šlo však o prvotní návrh, když se chcete dohodnout, běžně opačná strana přináší protinávrh.
První angažmá v roli hlavního kouče jste nabídli Michalu Brošovi, s nímž jste se pak v půlce října domluvili na ukončení spolupráce.
Ano, v návaznosti na to jsme oslovili hlavní tváře iniciativy Litvínov nezhasne. Nabízelo se to, dávalo to logiku. Kontaktovali jsme Roberta Reichela, Jiřího Šlégra a zapojení v klubu jsme nabídli i Martinu Ručinskému. Nakonec ale všichni odmítli.
Proč?
To se ptejte jich. U Roberta Reichela jsme se nejprve kvůli závazku u juniorů ptali na svazu. Dostali jsme zelenou ho oslovit a oni byli připravení, že jednání může dopadnout jakkoli, ale Robertův vztah s reprezentační dvacítkou rozhodl. Do detailů ale zacházet nechci a mluvit za ně taky ne.
Jak jste postupovali dál?
Oslovili jsme ještě dva volné trenéry, ani oni však nabídku k jednání nepřijali. Současní trenéři tak zůstávají v aktuálním složení, tedy Jakub Petr coby hlavní trenér a František Ptáček v roli asistenta.
Sportovní manažer Tomáš Vrábel sleduje trénink hokejistů Litvínova.
Řešíte změny v hráčském kádru?
Dnes a denně, ale s tím, že žádná změna nesmí přinést výdaje navíc. Ne proto, že by rozpočet byl od léta vyčerpaný, ale kvůli tomu, v jaké situaci se klub nachází. Přišel lotyšský obránce Markuss Komuls, další úpravy mohou přijít, pracujeme na tom.
A jak hodnotíte výkon posil, které tým doplnily před sezonou?
Já hráče nedělím na ty stávající a na posily. Mnoho hráčů má hranici svých výkonů mnohem výše.
Posily ale ukazují, jak si na hráčském trhu vedete v poslední době.
Rozumím. Jedna věc je, že za poslední tři sezony náklady na tým vzrostly, což souvisí i s prodlužováním smluv, kdy hráči mívají třeba vyšší finanční nároky. Dramatické oslabení vnímám v tom, že nám odešel obránce Kristaps Zile a bek číslo jedna, Michal Moravčík, do dnešního dne kvůli zranění kolene ještě nenaskočil. To je pro nás citelná ztráta, protože má hrát i přesilovky a na oslabení. V útoku nám ale přibyly zkušenosti navíc po příchodu Axela Holmströma s Markusem Hännikäinenem.
U příčin krize jste zmínil i nejistotu, kterou vyvolal odchod většinového majitele. Tohle je ale jeden z bodů, kde vás Robert Reichel viní z alibismu a říká, že hráči mají hrát, ne řešit věci okolo.
Jenže výkon ovlivňuje i určité psychické nastavení. Co se tu děje okolo, dezinformace, nejistota, to vliv na hráče mít může a já jsem přesvědčený, že i má. Řada z nich pod tíhou všech okolností nehraje na úrovni svých možností. Znovu opakuji, že tento tým je kvalitou jinde, než kde se nachází.
Legenda Reichel: Konec Broše? Alibismus od vedení. Oni jsou za to odpovědní |
Co myslíte těmi dezinformacemi?
To už nechci rozvádět. Jde o věci týkající se akcionářských záležitostí a o tom ani mluvit nemůžu.
Můžete ještě přiblížit neshody s mládeží ohledně posilovny?
V dubnu se stalo, že mládež stáhla nabídku na to, že ji převezme A tým. Vzápětí se začalo jednat o smlouvě o využívání služeb, přičemž nedošlo ke shodě, za jakou cenu se budou využívat. V průběhu srpna jsme asi dva týdny neměli k dispozici prostory pro regeneraci. Posilovnu šlo využít jen v otevírací době pro veřejnost, která končila ve dvanáct. Pak se zase otevíralo ve tři, jenže hned po té dvanácté hráči potřebovali regeneraci, a to nešlo. Klub sháněl varianty v okolí a byl to velký diskomfort. Ještě v letní přípravě, kdy hráči mají dvoufázové tréninky a program je náročný.
Co se dělo kolem oné původní smlouvy s mládeží o spojení s A týmem?
Osobně jsem s klubem prodlužoval smlouvu v únoru, a to byl moment, kdy se mládež a áčko měly propojit. Zástupci mládeže nabídli, aby je áčko začalo po všech stránkách řídit. To byla vize, co se mi líbila, narovnávala zaběhnutou praxi napříč sporty, že A tým řídí a má vliv na mládež.
A dávala v Litvínově smysl?
Ano, tak to funguje v drtivé většině profesionálních klubů v Česku. Třeba svaz hodnotí výsledky akademií v pětiletém horizontu a v posledních obdobích byla litvínovská mládež na 16., potažmo 15. místě. Tedy mimo extraligovou čtrnáctku. Výsledky jsou tristní a jenom tato cesta dává smysl. Na problém narážíme několik let při skládání mužstva. Při příchodu do Litvínova před pěti lety mě nemile překvapilo, že klub je po předchozím vedení takto nastavený. Dlouhodobě je to naprosto klíčová věc.
Transparent litvínovských fanoušků směrem k Orlenu, který po sezoně klub opustí.
Zásadní jsou ale hráči, jak vypadá vyjednávání s nimi?
Nejednáme. Ani se současnými hráči, ani odjinud. Čekáme, až se situace kolem budoucnosti klubu vyjasní. V tom jsme výrazně pozadu za ostatními týmy, které prodlužují smlouvy a podepisují nové hráče. Chápu, že řada kluků by ráda měla jasno jak ohledně sportovní stránky, tak i kvůli rodině, ale nejde to. A nepříjemná situace je to i pro hráče, kteří mají smlouvy delší. Dovedu se vcítit do toho, že nechtějí být rukojmími této situace.
Odkud se ve vás tedy bere víra, že se zvednete?
Vnímám u výkonů vzestupnou tendenci a to, že tým chce krizi zlomit. I když řada kluků hraje pod své možnosti, věřím v jejich charakter. Reakce v posledních asi šesti zápasech je dobrá. Sahali jsme po bodech v Olomouci, velmi dobře jsme bojovali na Spartě, v Boleslavi jsme pár minut před koncem drželi vyrovnaný stav. To jsou jasné signály, že tým kvalitu a schopnosti má.
A co když už situaci neotočíte?
Ne, neustále přemýšlím jen nad tím, jak to zvrátit. Nemůžu nic predikovat, ale věřím, že budoucnost zůstane extraligová. Jak se vše vyvine dál už závisí na vlastnické situaci. Ale to mi teď nepřísluší komentovat.
