Nulu z jeho střelecké statistiky mohl vymazat hodně kuriózní gól. „Kdyby to tam spadlo, byla by to pěkná haluz,“ souhlasil Vágner.
Téměř z poloviny kluziště vypálil dělovku na pardubickou branku. Puk propadl Lašákovi lapačkou, zatancoval si chvíli na jeho zádech, spadl na led a pomaloučku se sunul do sítě. „Schválně jsem jel blíž, abych to viděl. Doufal jsem, že puk doskáče do branky,“ řekl Vágner.
Gólu se však nedočkal. Lašák si v poslední chvíli všiml neposedného kotouče a stačil ho zastavit. A obránce Havíř ho okamžitě odpálil do bezpečí. „Když se nedaří, odvrátí se od vás i štěstí,“ povzdechl si mladý bek.
Po zápase zašel do důvěrně známé pardubické kabiny. A samozřejmě se musel zastavit u Lašáka. „Musel jsem ho zeptat, proč mi to tam nepustil. Vždyť jsem ještě v lize nedal gól. Pěkně jsme se přitom nasmáli,“ prozradil Vágner.
Nebylo to jediné hecování s bývalými spoluhráči. Už při rozbruslení po sobě pokukovali. „Padly tam nějaké úsměvy a hlášky, ale nebylo to nic zvláštního. Při zápase už na nic nebyl čas, teprve až po něm,“ řekl Vágner. „Na toto utkání jsem se moc těšil. Celý týden jsem na něj myslel, byl jsem hodně namotivovaný.“
Průběh souboje s Pardubicemi mu ale mnoho radosti neudělal. Jihočeši sice nepředvedli špatný výkon, ovšem tragická koncovka je srazila do kolen. Prohráli 1:5. „Střelecky jsme se bohužel trápili už v minulém utkání. Doufám, že se brzo zase zlepšíme,“ pronesl Vágner.
Zatímco v Pardubicích se před sezonou nevešel do kádru, na jihu Čech patří mezi základní pilíře zadních řad. „Odchod z Pardubic mě trošku mrzel, ale život jde dál. V Budějovicích jsem moc spokojený. Je to nová šance, chci ji chytit za pačesy,“ pronesl Vágner.
