Oceláři jsou pro Václava Varaďu prvním extraligovým týmem, který vede v roli hlavního trenéra. Připustil, že nějakou chvíli nad nabídkou váhal.
„Ale beru to jako obrovskou poctu a velkou důvěru. Budu se snažit naplnit představy vedení klubu i fanoušků. Hokej mě baví,“ prohlásil jedenačtyřicetiletý Varaďa.
S Oceláři coby hráč získal titul v roce 2011. Později v klubu byl asistentem trenéra a v roce 2016 přivedl juniory k mistrovskému titulu.
Měl jste i jiné nabídky?
Během roku nějaké extraligové byly, ale naplno jsem se věnoval reprezentační osmnáctce. Teď jsem v klubu, který mám rád a v němž jsem toho hodně prožil. Je to pro mě velký závazek a pocta, ale nabídku z Třince, k němuž mám vztah, jsem nemohl odmítnout. Udělám maximum, aby se nám dařilo a aby se fandové na naše zápasy těšili.
Kdy ve vás uzrálo rozhodnutí být trenérem?
Asi když jsme s Třincem vypadli v semifinále extraligy se Zlínem (Oceláři v roce 2013 prohráli 2:4 na zápasy). To už jsem dělal trenérskou licenci B. Připravoval jsem se na konec kariéry. Bez hokeje nemohu být, takže i proto jsem k tomu směřoval. Chytlo mě to a dokončuji studium licence A.
Jako hráč jste byl takový buldok. Jste stejný trenér?
Od hráčů očekávám zarputilost, tu budu chtít do nich dostat. Říká se, jaký byl kdo hráč, takový bude i trenér.
Už dříve jste řekl, že skončíte u reprezentační osmnáctky. Platí to?
Ano, i když svaz měl zájem, abych pokračoval. Nešlo by to časově skloubit. S národním týmem bych měl osm devět akcí během sezony a nebylo by dobré, abych se na takovou dobu z klubu vzdaloval. Měl bych však převzít reprezentaci do devatenácti let, kde jsou tři akce v roce a navíc do ní přejdou hráči, které jsem vedl v osmnáctce, takže tam bude návaznost.
Třinečtí šéfové s tím souhlasí?
Od klubu jsem dostal zelenou. Jsou rádi, když budu někde u mládeže pokračoval.
Souvisí to i s tím, že byste v třineckém mužstvu měl dávat více příležitostí mladým hráčům?
Na svou příležitost čeká spousta mladých. V minulé sezoně hráli výborně ve Frýdku-Místku (partnerský klub Třince), dobře si vedli i v juniorské extralize, takže si šanci zaslouží. A nejen takovou, že budou s týmem jezdit na zápasy a na led se dostanou jen na několik minut.
Tudíž budou mít mladíci v sestavě pevné místo?
Pokud nebudou mít potřebnou výkonnost, tak ne. Jestli ano, tak jim dám prostor na úkor hráčů, kteří tu výkonnost mít nebudou.
Jak jste vnímal třinecké výsledky v minulé sezoně?
Druhé místo po základní části je skvělé, v play-off to haprovalo, ale žádnému týmu se během roku nevyhne nějaká krize. Nevím však, co se v týmu dělo, takže mi to nepřísluší hodnotit.
Hráčů jste se neptal, v čem byl problém?
Některé věci jsem s nimi konzultoval, ale nechci je rozebírat. Druhé místo je úspěch, a že to pak nedopadlo, je druhá věc. Proto došlo i ke změnám v realizačním týmu.
Jaký herní styl chcete předvádět?
Chci hrát moderní, útočný hokej, agresivní, s celoplošným napadáním.
V minulosti do Třince chodili hráči zvučných jmen a až následně se řešila jejich pozice. Nebyla chyba, že neměli předem dané role?
Nerad bych hodnotil, jak to bylo, ale třeba v naší mistrovské sezoně měl každý hráč jasné úkoly, a to jsme ani neměli v mužstvu tolik zvučných jmen. Třeba Martin Růžička byl v týmu od gólů, zatímco Martin Richter ani nevím, jestli měl v play-off nějakou střelu. Každý musí vědět, k čemu na ledě je.
Neobáváte se, že v nabitém kádru budete řešit i to, že ten či onen hráč nedostává dost prostoru?
Třecí plochy budou vždycky. Pokaždé si někdo myslí, že mu trenér nedává takovou příležitost, jakou si zaslouží. Záležet bude na mně, jak se k takovým případům postavím, a také na sebereflexi hráčů. Nedělá mi problém říct věci na rovinu. Od kluků budu požadovat stoprocentní nasazení na trénincích i v zápasech. Budu po nich vyžadovat, aby dodržovali, co si řekneme.
S některými hráči se dobře znáte z doby, kdy jste sám hrál. Nebudete mít problém s autoritou?
Pořád jsem po Marku Zadinovi (asistent trenéra) druhý nejstarší v mužstvu (směje se)... To, že mám k hráčům věkově blízko, může být plus. Věřím, že budou respektovat to, s čím přijdu. Ostatně máme společný cíl - uspět.
Šéfové klubu tentokrát nevyřkli jednoznačný cíl, jímž býval útok na titul. Můžete být klidnější?
To ani ne, mám smlouvu na tři sezony, ale ve sportu nikdy nevíte, jak to dopadne. Beru to jako dlouhodobou ocelářskou cestu, s níž vedení přišlo. Vize (mimo jiné dát více prostoru mladým odchovancům) beru za své, ale to se může projevit až ve druhém, třetím roce. Rozhodně uděláme vše pro to, abychom byli co nejvýše.
