Jakmile oslavil patnáctiny, už za něj rodiče podepsali dvě smlouvy: podle první ho Svoboda zastupuje pro NHL a podle druhé firma Teleaxis pro západní Evropu. Jednou by mohl za hokej brát peněz jako jeho vzor Martin Havlát, juniorský i seniorský mistr světa z Petrohradu a hráč Ottawy Senators. A proto na varování agenta před pubertálními láskami dá.
Podobné věci jako smlouva se Svobodou a s Teleaxisem se totiž neutají ani v klubu, ani v jeho okolí. "Holky mi hodně telefonují, ale myslím, že bez nich vydržím," tvrdí nadaný útočník. Nejdřív trochu váhavě, ale pak přesvědčivě dodá: "Určitě vydržím."
Dorostenec, jehož si vybral v Litoměřicích slávistický trenér Jaromír Šindel, bere hokej sice hlavně jako zábavu, ale vidí za ním už i miliony na skvělé živobytí. "Agent mně říká - když budeš hrát do pětatřiceti let doma extraligu, nebudeš muset nic dělat do čtyřiceti. Když budeš v západní Evropě, vydrží ti peníze do pětačtyřiceti. Když se ale dostaneš do NHL, tak máš vystaráno do konce života," prozrazuje Birner.
Se sotva oschlým vysvědčením z deváté třídy přemýšlí o draftu, o jednocestných i dvoucestných smlouvách. Bojí se zranění. Jeho o osm let starší bratr Pavel skončil s hokejem kvůli poranění páteře a je rád, že vůbec chodí.
Michal uvažuje: "Už za jeden rok bych byl s dobrou smlouvou v NHL za vodou, i kdyby mě pak někdo přerazil vejpůl. Dvacet milionů korun bych dal do nějaké výnosné firmy a za dvacet milionů bych si užíval."
Jeho máma Dana Birnerová ale chce, aby si ze všeho nejdřív dodělal v Čechách střední školu. "Jestli půjde do Ameriky, tak nejdřív ve dvaceti," prohlašuje. O Michala se nestará jenom ona, ale celá rodina. Na Slavii ho vozili z Litoměřic každý den autem, hodinu tam, hodinu zpátky.
Měsíčně je benzin stál 8 000 korun. Kvůli penězům na Michalovu kariéru chodí bratr po práci ještě na brigády. "Hokejku držel Michal v ruce, sotva dokázal chodit," vzpomíná Birnerová. "Vždycky hrál se staršími kluky. Brzy nám trenéři řekli, jaký je výjimečný talent a že bychom se tomu měli všichni podřídit." Doba, kdy měla syna pod drobnohledem, nicméně končí.
"Od září budu bydlet v Praze ještě se dvěma spoluhráči, byt platí Slavie," říká Michal. "Ale nebojím se, že bych se tam zkazil. Po škole půjdu na trénink a ten i se saunou a masážemi zabere čtyři hodiny. A pak budu rád, když padnu do postele. A zbyde mně čas na angličtinu. Agent chce, abych se ji učil co nejvíc."
