V sobotním prvním vzájemném utkání proti pardubickému Dynamu (3:1 pro Třinec) měl přitom solidní příležitosti na to, aby smůlu v koncovce prolomil. Nebezpečně pálil v přesilovce, potom se na domácího gólmana Maxwella řítil v sólovém úniku...
„Věděl jsem, že nemůžu dělat blafák, protože má rychlé nohy. Zkusil jsem proto vystřelit mezi betony, ale nespadlo to tam. Doufám, že se už brzy chytím nějakým blbým gólem a bude to jenom lepší,“ přál si 26letý hokejista.
A dodal: „Po tom nájezdu jsme se s Blažem (Gregorcem) smáli - on mi to prakticky namazal, chtěl mi asi pomoct, abych se střelecky probral... Byl by to takový vánoční dárek.“
I když vám osobně to „nelepí“, v třinecké kabině musí být o dost lepší nálada než v pardubické. Začali jste vítězit.
To ano. My před svátky taky neměli nejlepší výsledky, ale vyhráli jsme doma se Zlínem a chtěli na to tady navázat. Máme velkou radost, že se to povedlo. Potřebujeme však nějakou delší sérii výher, abychom se vyhrabali ze spodku tabulky.
Zvedáte se také herně?
V Pardubicích to byl kolektivní výkon, chyběli nám někteří klíčoví hráči (Irgl, Adamský, Roth) a k tomu se zranil Bambus (pardubický odchovanec Daniel Rákos). Ustáli jsme oslabení; soupeř měl pěti a čtyřminutovou přesilovku, kdy nedokázal dát branku. Dva góly jsme vstřelili navíc a myslím, že jsme zaslouženě vyhráli.
Po drsném faulu Šedy u mantinelu musela pro Rákose na plochu nosítka. Vyděsil vás ten moment?
Bylo to nepříjemné. Já ten zákrok moc dobře neviděl, ale tekla mu krev z hlavy. Pak odjel na CT do nemocnice.
Přišlo mi, že váš tým měl v zápase nebezpečnější šance, viděl jste to stejně?
Při hře pět na pět Pardubice až takové možnosti jako my neměly, vypracovaly si je jenom v přesilovkách.
Byl to pro vás velký nezvyk nastoupit proti Dynamu?
Cítil jsem mírnou nervozitu, mám tu vlastně všechny kamarády a neodcházelo se mi lehce. Ale to je hokej. Musím bojovat za tým, za který zrovna hraju.
Původně jste asi nepředpokládal, že budete v Třinci místo dvou měsíců hostovat až do konce ročníku, že?
Po dvou zápasech byl problém v tom, že byl Jakub (Orsava) zraněný, nakonec se to dohodlo do konce sezony. Nelituju toho, jsem rád. Myslím, že s Třincem mám větší šanci poprat se o nejvyšší cíle.
Jak na vás působí Jiří Dopita coby hlavní trenér Ocelářů?
Je to velká osobnost, byl výborný hokejista. Dobře ví, co udělat v situaci, ve které jsme byli. Přinesl pohodu, začínáme si víc věřit, dostáváme se do gólovek, což se předtím nedařilo. Hodně nám pomohl.
A pokud jde o Pardubice? Myslíte, že se ještě budou rvát o předkolo play-off?
Je to tam strašně nabité. Není v mojí kompetenci to hodnotit, ale myslím, že se oslabují. Poslaly pryč Jakuba Svobodu a vzaly dalšího Slováka (Branislava Rapáče). Znám tu všechny kluky, píšu si s nimi dost často a výsledky budu sledovat. Pardubice mám rád, udělal jsem si tu nějaké renomé. Budu jim držet palce, aby aspoň desítku udělaly.
