"Hned v první třetině jsme dostali tři blbé góly a už se nám náskok soupeře nepodařilo dotáhnout." Někdejší slovenský reprezentant do 20 let a hráč Piešťan dosud hrál s týmem Sudbury Wolves juniorskou soutěž Ontario Hockey League.
Měl jste i jiné nabídky než tu z Třince?
Před sezonou ze Skalice, ale rozhodl jsem se hrát dál v zamoří.
Proč jste si nyní vybral Třinec?
Už bylo načase zkusit i mužskou ligu. Navíc před rokem a půl jsem v Třinci trénoval a odehrál za něj několik přípravných zápasů. Pak jsem se rozhodl, že půjdu do Kanady. A když mě Třinečtí oslovili i tentokrát, tak jsem už neodmítl.
Už vás juniorská liga omrzela?
Bavilo by mě tam hrát i nadále, ale přece jen už musím jít o stupeň výše.
Jaký je rozdíl mezi juniorskou soutěží v Kanadě a českou extraligou?
Tady je to rychlejší, ale to platí o všech soutěžích dospělých. Dostanete více nahrávek, musíte u hry více přemýšlet. Je to lepší.
Co jste o Třinci věděl?
Polovinu týmu jsem znal z doby, kdy jsem tady už dříve trénoval. A když se mi teď ozvali, tak jsem se podíval na tabulku a na to, jací jsou tady hráči. Byli v extralize šestí, tak jsem si řekl, že je to dobrá výzva, že bychom mohli hrát play-off. Snad to vyjde.
Hned jste naskočil do prvního útoku s Davidem Moravcem a Petrem Kankem. Co tomu říkáte?
Tak na to se musíte zeptat trenéra. Snažil jsem se samozřejmě hrát co nejlépe.
Jaké jste vůbec dostal pokyny od trenéra Antonína Stavjani?
Jen mi řekl, že záleží na mně, jak se mi bude dařit a jakou si v mužstvu vybuduji pozici. Vím, že musím pořádně makat a snažit se, abych do týmu zapadl a abych vůbec hrál.
Povolení k tomu, abyste proti Zlínu nastoupil, přišlo na klub snad 45 minut před začátkem střetnutí. Nebyl jste z toho nervózní?
V sobotu večer mi agent říkal, že bych měl mít vše včas vyřízené, takže jsem počítal s tím, že budu moci hrát. A už na dopoledním rozbruslení mě trenéři připravovali na to, že do utkání zasáhnu.
