Do branky poslal puk po přihrávce Voženílka od zadního mantinelu. Vstřelil vítězný gól. Třinečtí porazili Hradec Králové 4:1 a sérii získali poměrem 4:2 na zápasy.
Jak se Hudáček ocitnul zcela volný?
„Normálně, na bruslích,“ smál se.
Dodal, že se snažil číst hru. „Jakmile jsme puk nahodili do útočné třetiny, věděli jsme, co máme dělat. Snažil jsem se být co nejblíže u branky a co nejrychleji zakončit.“
Čtyři. Mistři. Třinec. Cvičení u logopeda? Kdeže! Znalec: A vítězit může dál |
Třinečtí udeřili v pravý čas, protože deset minut před ním Rosandič vyrovnal na 1:1.
„Nic jiného než zabrat nám nezbývalo. Museli jsme to vzít do svých rukou a hrát aktivně. Věřili jsme, že uspějeme, a vyšlo to,“ pochvaloval si Hudáček, který do týmu přišel loni po sezoně, v níž vystřídal čtyři kluby, naposledy působil v Dinamu Minsk. „A splnil jsem si, co jsem si před sezonou předsevzal – máme titul.“
Po základní části, v jejímž závěru se Oceláři propadli na šesté místo, obhájcům titulu věřil málokdo.
Třinecký kapitán Petr Vrána předává Masarykův pohár pro extraligové šampiony jako druhému v pořadí spoluhráči Martinu Růžičkovi.
„Někdy to je výhoda,“ upozornil Hudáček. „Máte v hlavě, že vám nikdo nevěří a podceňuje vás. Pak si jdete krůček po krůčku, zápas od zápasu a podařilo se...“
Třinec je navíc první tým, který vystoupal až na vrchol z předkola. O čem to svědčí?
„Asi jsme dobří!“ rezolutně prohlásil Hudáček. „Nejdůležitější byla naše týmová hra a brankáři. Ti nás podrželi.“
Nový mistr Voženílek: Kluci mi ukážou, jak se slaví. A čeká na reprezentaci? |
Oceláři zvládli i to, že minulé dva souboje s Hradcem Králové ztratili, načež v sérii vedli už jen 3:2. „To nás ještě více motivovalo, abychom ze sebe vyždímali maximum. A když se nám to podaří, nemůže nás nikdo porazit.“
Hudáček potvrdil, že cesta k celkovému triumfu byla nesmírně náročná.
„Porazili jsme Litvínov, pak favorizovanou Spartu a nejlepší tým dlouhodobé části soutěže Pardubice. Stále jsme si věřili. Odložili jsme ega a porazili i Hradec Králové.“
