"Ani jsem nečekal, že by to mohlo takhle vyjít. Super!" užíval si a chválil své parťáky z útoku Majdana s Trávníčekm: "Oba dobře bruslí a hrají důrazný hokej."
Návrat starých časů jako by pro Černého symbolizoval pohled na oblohu. Ta v Litvínově byla o Vánocích jasná, ostrá, ve Finsku šedivá. Stejně jako jeho rozpoložení.
"První dva dny jsem měl bolavé oči, jaké je tady světlo. Zato v Turku teď bylo jen od dvanácti do tří. Ale tam to ještě šlo, horší je to na severu. V Kärpätu nebo Kuopiu je skoro celý den tma," popisuje depresivní náladu, kterou měl ale spíš z hokeje: "Nebyl jsem spokojený s tím, jaký prostor jsem dostával na ledě. A nevěřil jsem, že by se to mělo zlepšovat."
Přitom jinak nemůže říct o Finsku křivé slovo. "Bylo to pro mě pozitivní, byť jsem to po půl roce zabalil. Osahal jsem si, jak to funguje jinde." V létě si vychutnal party nového týmu na lodi a poznával, jak se dělá hokej v cizině. Po minulé sezoně totiž vyrazil na premiérovou zahraniční štaci. "Na cizinu jsem nezanevřel, bránit se tomu nebudu. Když budu mít možnost to zase zkusit, udělám to," hlásí. "Ale ruská KHL? Do ní se těžko dostává. To byste musel zářit a dávat gól nebo dva za zápas."
Jakub Černý
V TPS Turku za 30 utkání nasbíral pouze čtyři body. Přestože v minutáži jen paběrkoval, v litvínovském dresu to poznat nebylo. "Možná i proto, že ve Finsku jsou už jen tréninky hodně kvalitní. Jede se v nich naplno, možná ještě víc než v zápase. Z toho titulu mám možná trošku natrénováno, ale doufám, že to bude ještě lepší," nechce se uspokojit.
Finská liga je prý rychlá a důrazná. "Česká extraliga není až tak agresivní, hraje se tady chytřeji a víc hlavou. Zato ve Finsku je plno mladých kluků, takže se hodně lítá, bruslí, dohrávají se souboje. Hokej nahoru-dolů. Pět lidí útočí, pět brání. Je těžké se prosadit při hře pět na pět, body se hodně dělají při přesilovkách," vypozoroval.
S dalšími čtyřmi Čechy, brankářem Schwarzem, obráncem Mojžíšem a útočníky Birnerem a Plíhalem, držel Turku na šestém místě. "Klub má dvacet let starý stadion, což je docela moderní. Velká šatna, veškeré dostupné vybavení. Ale v Česku je to srovnatelné." Do dvanáctitisícové arény prý chodilo čtyři až pět tisíc diváků. "Takže nebyli moc vidět. Ale jinde bývalo plno."
Mimohokejově se Černému ve Finsku líbilo. "Lidi jsou tam na tom dobře, vydělávají pěkné peníze, žijí si hezký život. Jsou přátelští, pomáhají. Jen jejich jazyk se pochytit nedá, ale to nevadí, jsou velice vzdělaní. Všichni umí anglicky, plno lidí i rusky a německy."
Až do konce sezony si však šikovný útočník vystačí jen s češtinou. "Jsme rádi, že se odchovanec Litvínova vrátil a chce za nás hrát. Je to známka toho, že tenhle klub asi něco musí dělat dobře," rýpnul si šéf realizačního týmu Jiří Šlégr. Narážel na slova jiného odchovance Petružálka, hvězdy KHL, který by se prý do Litvínova už nevrátil. Zato Černý neváhal: "Chci pomoct Litvínovu a doufám, že tím pomůžu i sobě."
