Zažil však hokejový happy end. Svoboda se vykoupil proměněným nájezdem, který rozhodl o bonusovém bodu a výhře 5:4 proti Třinci.
Platí, že konec dobrý, všechno dobré?
Jo, samozřejmě se vítězství počítá, zvlášť proti Třinci. Prožili jsme si slabší chvíle během zápasu, kdy jsme prohrávali o dva góly, ale stejně jsme dokázali Třinec zatlačit a z nepříznivého stavu zápas otočit. Vyhrát na nájezdy je dobré, ale musíme se poučit z toho, jak zápas probíhal.
Proč vám nejdou úvody utkání?
Netuším. Kdybychom to věděli, tak bychom to nedělali. Ale to byla taková blbá shoda náhod. Propadlé puky u mantinelu, možná nedůslednost. Podíváme se na video, aby se to v Hradci neopakovalo.
Mohly na vás dolehnout ceremonie před úvodním buly?
Byly to asi čtyři minuty, už jsem zažil větší zdržovačky. Toto pro nás není omluva. Do zápasu jsme šli nabuzení a nastartovaní, jak jsme měli jít. Ale kdybychom věděli, čím to je...
Duel ale měl pro Kometu slastný závěr díky vašemu nájezdu. Počítal jste, že pojedete?
Jezdil jsem pravidelně i v přípravě, takže jsem předpokládal, že bych se mezi těch pět mohl dostat, ale výběr byl na trenérovi. Navíc je to loterie. Branka je malá a gólman velký. Ale člověk rozhodnout chce. Kvůli tomu hokej hraje.
Zvolil jste forhendovou střelu. Byla to první myšlenka?
Jo, Tomáš Vincour jel chvilku přede mnou a viděl jsem, že si brankáře krásně nalákal na bekhendový blafák, ale on to čekal. Nechtěl jsem moc vymýšlet. Šimon (Hrubec) je rychlý v přesunech. Dopředu jsem věděl, že když tam bude místo, budu se snažit ho prostřelit.
