„Zatím jsem letos moc branek nedal, každopádně jsem za něj moc rád,“ svěřil se 28letý forvard.
Autor 101 gólů a 86 asistencí z 347 extraligových zápasů zatím prožívá divokou sezonu. Zahájil ji v prvoligové Třebíči, na začátku října se vrátil do kádru brněnské Komety.
V 16 duelech si připsal osm bodů za tři trefy a pět asistencí. Hned po Štědrém dnu se přesunul do týmu Škody zatím na měsíční hostování s tím, že spolupráce může být prodloužena do konce sezony.
Jak se váš rychlý přesun do Plzně vlastně dojednal?
S Plzní se řešil můj příchod přes agenty asi dva nebo tři dny, ale tím, že proti Liberci se zranil Honza Schleiss, se všechno urychlilo. Zatím je to čerstvé, nikdo neví, na jak dlouhou dobu to bude.
Co vy sám od tohohle hostování očekáváte?
Za sebe musím říci, že jsem velice spokojenej. Parta je tady výborná, já doufám, že to bude šlapat dál. Co se stane pak, nezáleží úplně jen na mě. Já samozřejmě musím podávat co nejlepší výkony, ale ta administrativa bude stejně hlavně na klubech. To se všechno rozhodne během měsíce ledna.
Váš gól na 1:0 ve druhé třetině se zdál být jednoduchý, byla před vámi úplně prázdná branka. Ale nakonec to vypadalo, že jste se do ní málem netrefil.
No já si taky chvíli myslel, že to půjde vedle... Preisy (Preisinger) to vracel před branku, Erik (Hrňa) říkal, že ho to snad trefilo do brusle a na poslední chvíli puk vyplaval přede mě. Jsem rád, že jsem to nějak trefil a spadlo to do branky.
Kdyby to šlo vedle, tak...
Tak by to samozřejmě na mojí psychice moc nepřidalo. Ale naštěstí na kdyby se v tomhle případě nehraje, spadlo to tam, vyhráli jsme a jsem spokojený.
Co zápas nakonec rozhodlo?
První třetina nebyla z naší strany optimální. Olomouc na nás nastoupila, byla určitě aktivnější. Nás naštěstí skvěle podržel gólman Machovský. Od druhé třetiny už jsme hráli, co jsme chtěli od začátku. Dařilo se nám, měli jsme dobrý pohyb, z toho pramenily šance a nakonec i ty góly.
Nastoupil jste ve formaci s Erikem Hrňou a Miroslavem Preisingerem. Jak jste si sedli?
Času bylo málo a po prvním tréninku to nebude nikdy žádná sláva. Já jsem předtím nebyl asi týden na ledě, takže ze začátku jsem se necítil úplně dobře. Po tom výpadku v Brně jsem si potřeboval trochu srovnat hlavu. Ale musíme být spokojení a prostoru na zlepšení je spousta.