Víte, že jste naposledy skóroval právě v Brně proti Kometě? Bylo to 19. října...
Vážně? Tak to ani nevím. Každopádně jsem rád, že jsem gól dal.
Od té doby jste však měl na ledě dost smůly, že?
Dvakrát jsem dostal na hlavu, nebylo to nic příjemného. A určitě moje výkony nejsou ještě takové, jako byly před těmi zraněními.
Jak se vám vůbec hraje s plexisklem na obličeji?
Člověk si na něj zvykne, ale pořád máte před obličejem zábranu, nejde si ani pořádně otřít pot. Uvidím, kdy to sundám, možná už po reprezentační pauze. Snad už do hlavy nedostanu.
Váš gól na 3:1 na konci druhé třetiny byl nakonec vítězný. Číhal jste na správném místě?
Přesně tak. Byla tam v přesilovce střela z pravého kruhu, já jen stál na správném místě a dorážel. To je spíš o štěstí a dobrém odrazu.
Byl to zlom celého utkání?
Myslím, že důležitý byl hlavně náš gól na 2:1. Padl vzápětí poté, co oni vyrovnali, hned v následném střídání. To byla důležitá chvíle. Zlomová byla celá druhá třetina, kdy jsme jim dali tři branky.
Nepřišlo vám, že se Brno až moc soustředilo na Milana Gulaše?
Je to možné. Nejen Kometa, všechny týmy si na něj dávají velký pozor. I tak umí navázat dva soupeře, podržet puk a ještě nahrát do šance. Dnes znovu ukázal sílu.
Stejně jako Matyáš Kantner, který je teď s vámi v první řadě?
Určitě. Chytil se, hraje výborně a klape to. Jen ať mu to vydrží.
