„Cítíte, jak to céčko umocňuje odpovědnost, kterou máte i jako běžný hráč Komety. Je to velkoklub nejen Moravy, ale celé ligy a jen hrát za něj je velká věc,“ hlásí nový vůdce kabiny.
Dostal jste tuto roli uprostřed sezony, nebylo to nijak dopředu plánované, a neměl jste tedy čas se na ni připravit. Jak se k vám pozice kapitána dostala?
Zřejmě se na tom dohodlo vedení a trenéři, žádné hlasování uvnitř kabiny se neorganizovalo. Věci kolem odchodu Martina Zaťoviče se děly rychle a vedení chtělo mít zřejmě co nejdřív jasno. Volba tedy padla na mě, i když já musím dodat, že díky zkušenosti kabiny mohli vybírat z mnoha dalších. Samozřejmě si toho ale nesmírně vážím, že zvolili mě, a přistupuji k tomu s obrovským respektem a zodpovědností.
Po sezoně by konec stejně přišel, letos to bylo bídné, přiznal Zaťovič |
Stihli jste si k tomu něco říct s předchůdcem Zaťovičem?
No, dovedu si představit, že by mi s širokým úsměvem popřál, ať si to užiju, ale jeho odchod byl opravdu rychlý, nestihli jsme se potkat. My měli v ten den volno, takže jsem se s ním neviděl. A když jsem v úterý dorazil na zimák, bylo vše vyřízené a on byl pryč.
Když jsme u bývalých kapitánů Brna, vy jste coby soupeř zažil šéfování Leoše Čermáka. Vůči němu v Brně panuje obrovská úcta, až bych řekl kult pravého kapitána. Mohl by to pro vás být vzor?
Určitě. Samozřejmě jej pamatuji jako protihráče a obzvlášť v těch sezonách, kdy s Kometou zvedal poháry nad hlavu. Byl neskutečným lídrem. Kdo by nechtěl být kapitánem vítězů, že? Je jasné, že bych se tedy rád podobal těm nejlepším a byl také takovým tahounem. Leoš měl navíc ty výsledky, které k vybudování takového statusu potřebujete. Takže ať mám v Kometě napřed výsledky, a potom můžu myslet na to, že se mu nějak přiblížím. Chtěl bych být tedy hlavně vzorem a jít příkladem ostatním. Když se podíváte na všechna jména kapitánů Komety, to je ještě další násobitel toho všeho tlaku.
Hokejisté Vítkovic slaví gól proti brněnské Kometě.
Nejste vy ale vlastně z dost podobného těsta jako Čermák? Také centr, také tvrďák, stejný válečník, který nutně nemusí být střelecká hvězda…
Pokud bych měl jeho cestu završenou úspěchy, tak bych to určitě přijal. To ale zatím mohou porovnávat jen lidé z vedení a kluci, co Leoše zažili v kabině. Rád si ale vezmu to nejlepší, co dokážu navnímat od svých kapitánských vzorů. Přesto chci být hlavně nejlepší verzí sám sebe.
Když jste do Komety přicházel, vyprávěl jste, jak jste se v Třinci i z pozice veterána tak trošku schovával před tvrdým zrakem šéfa kabiny Martina Růžičky, když jste si třeba maličko ulevili s Danem Voženílkem. To asi teď končí, dráb musíte být vy.
Máte kapitány a lídry, co jsou hlasitější, viditelnější. A pak máte tiché, ale přesto silné strhující typy. Ani nejde o to céčko na dresu, ale o to, aby ostatní viděli, jak bojujete za správné věci a ve správný čas. Já mám štěstí, že těch zkušených hráčů je v Kometě víc, snažíme se mentorsky doplňovat. Já chci jít příkladem prací. Když je potřeba něco říct, ozvu se, ale nejsem ten, co skáče po šatně a řve.
Kometa? Splněný sen. Když není Krošelj v brance, je v kuchyni. Nebo na kole |
Přesto hromosvodem pro diváky, rozhodčí i soupeře je často právě kapitán. Nyní se stanete tím štítem, který se proti nim musí postavit. Už jste si okusil odrážení náročných očekávání médií a fanoušků v období, kdy má aktuálně Kometa takové nemastné a neslané období?
Nemastné a neslané období? To jste na nás hodný. Já jsem klidně kritičtější. Máme od sebe o poznání vyšší očekávání než motání se kolem osmé příčky. Poslední zápasy nám nevyšly, i když jsme některé měli rozjeté dobře. Na konci se ale počítají body, a ty jsme nechali soupeřům. A že jich byl kopec! Přitom byly v našich silách. Mám respekt k soupeřům, které jsme potkávali, ale ty body jsme ztráceli sami, oni je pracně získávat nemuseli. Bylo to zkrátka o nás, ne o tom, že nás někdo přehrál.
Jak tedy mluví kapitán ke kabině, která si sama ztrácí body?
Potřebujeme výkony ustálit, hlavně se však musíme zlepšit a předvádět nacvičené věci. Navíc je třeba hrát šedesát minut a nepolevovat. Zní to snadno, snažíme se to naplnit a máme na to, jen tedy musíme tvrději pracovat.
Odlehčím vaši týmovou sebekritiku, Kometa mívá v základních částech takový předvánoční syndrom. Začátky prosince bývají v Brně často výkonnostně slabší. Letos jste to netrefili a vybrali si útlum dříve, nebo to bude ještě dlouhé a krušné?
Je pravda, že si z toho někdy dělají legraci i naši fanoušci. Nechci to pustit do roviny, že bychom si něco vybrali. Určitě jsme sami nepolevili, ale ztratili jsme zápasy, které jsme rozehráli slibně. Musíme pracovat na tom, abychom hráli standardně dobře. Tedy aby náš standard dával vždy šanci na bodový zisk. Změníme to, ukážeme, že tohle byla jen shoda okolností.
Fraška s Dopitou, šok pro Tona. Jak (také) končily legendy v Kometě |
Jde s novou rolí kapitána osobní statistika víc stranou?
Samozřejmě chci pořád sbírat góly a asistence, jako každý hokejista, protože když máte body, tým pravděpodobně boduje také. Stejně to je však hlavně o týmové úspěšnosti. Nicméně teď přijímám svoji roli v mančaftu, která nemusí být vždy o brankách.
Jste ale členem přesilovky a tam se body čekají. Brněnská hra proti čtyřem vázne, je druhá nejhorší v jejich proměňování. Navíc početních výhod Kometa i málo získává. Co je špatně a co měníte, aby se tato důležitá čísla zvedla?
Nejde nám to v nich, to je fakt. Pořád se nám hráči v přesilovce střídají i kvůli zdravotním problémům a rotujeme tam nestabilně. Hlavně i když sehrajeme přesilovku dobře a dáme z ní gól, v další to nezopakujeme, zbytečně začneme věci komplikovat a jsme tam, kde jsme byli. Na tom je třeba pracovat nonstop. Musíme mít proti čtyřem o dost lepší čísla. Vždyť speciální formace dnes hokej rozhodují. Také my, co jsme na přesilovce, si musíme té úlohy nám svěřené více vážit.
Jak vysvětlíte laikovi, že to nefunguje, když máte v tom nejběžnějším formátu přesilovky se zakončujícím pravákem na levém kruhu takového kanonýra, jakým je Peter Mueller?
Absolutně lidem rozumím. Já když vidím fotbalisty, jak střílí penalty a přímáky z kraje šestnáctky nad branku, tak se taky chytám za hlavu, protože přece přijdu, zavřu oči a prásk to do branky! Ale přesilovka v hokeji není tak snadná. Soupeř může pořád reagovat a v téhle republice přece každý, kdo v posledních letech prošel kolem zimáku, ví, že Peter Mueller je nejlepší střelec ve střední Evropě. Dávají si na něj sakra pozor, snaží se zabránit už té přihrávce na něj, případně jej okamžitě ve střele blokují. Musíme toho mnohem víc využívat, převrátit to v náš prospěch jinými možnostmi zakončení. Oni pak trochu povolí i tomu Peterovi a zase to snad začne fungovat.
Lukáš Kovář z Vítkovic blokuje střelu Petera Muellera z Brna.
Kamil Pokorný platí za defenzivněji orientovaného trenéra a výsledky Brna to v této sezoně ilustrují. Jen pět týmů dalo méně branek. Jak vám tento styl sedí?
Kouč je tím, kdo systém určuje. On i my věříme, že právě tento hokej nám pomůže vyhrávat zápasy. Výhry pramení z toho, že získáte puk a nenecháte soupeře zakončit.
Jenže Kometa dala pět gólů jedinkrát v sezoně a stejně to nestačilo na víc než na bod. Čtyři branky zapsala třikrát. Dvacet zápasů jste tedy hráli na tři a méně branek. To není zrovna gólová exploze…
To není a samotné nás to štve. Máte v sezoně zápasy, kdy potřebujete gólovou nálož, abyste vůbec měli šanci bodovat. Nám ale nepřišel ještě ani zápas, kdy by nám to tam zkrátka napadalo.
