Ať přišel v létě kamkoliv, téma bylo předem dané. Jeho přesun z Pardubic do Sparty vyvolal v hokejovém prostředí rozruch a zařadil se k hlavním událostem před novou extraligovou sezonou.
Tentokrát se rozhovořil o něčem trochu jiném. O fanouškovské vášni, která ho provází už od základní školy. Po tréninku ve Sportovní hale v Holešovicích dorazil do malého bufetu pár metrů od kabiny, posadil se a spustil.
Hyka dlouhodobou smlouvu v Pardubicích nedodrží. Odchází do Sparty |
„Nebylo to tak, že by k fotbalové Spartě tíhl táta nebo někdo další z rodiny. Cestu k ní jsem si našel sám. A zůstalo mi to dodnes,“ popisuje jedenatřicetiletý útočník.
Když se v dětství zrovna neproháněl po ledě, nazul kopačky, vzal balon a šel si zakopat. Buď na trénink, nebo jen tak na plácek za školu, kde nadšeně pobíhal v rudém dresu.
„Strašně se mi líbil! Zpětně to možná zní směšně, ale i to byl jeden z důvodů, proč jsem je začal tolik sledovat. Malého kluka zkrátka zaujmou i věci, které dospělí tolik neřeší,“ vypráví s úsměvem.
Nikdy nezvažoval, že dá fotbalu přednost před hokejem. Bral ho jako záložní variantu a doplňkový sport, při kterém se může vyblbnout. S kamarády trávili celá odpoledne venku a hrávali si na Siegla, Juna, Poborského a další hráče, které obdivovali.
„Já nejvíc vzhlížel k Tomáši Rosickému. Strašně šikovný záložník, velká hvězda, ale zároveň skromný kluk. Kdo z Čechů může říct, že to dotáhl tak daleko? Dortmund, Arsenal, paráda! Vážím si toho, že ani tak nezapomněl na klub, kde vyrůstal, vrátil se a teď zde působí jako funkcionář.“
Pouto ke Spartě provází Hyku většinu života. Vůbec nezáleželo, jestli se zrovna snažil předvést v kanadské juniorce, dělal si jméno v rodné Mladé Boleslavi, bojoval o stálé místo v NHL v dresu Vegas nebo po boku Lukáše Sedláka táhl ruský Čeljabinsk.
Kvůli našlapanému časovému harmonogramu nezvládá zachytit všechna utkání v přímém přenosu, občas musí v pohodlí domova tříštit pozornost mezi dění na trávníku a dvě děti.
„Když pobíhají kolem televize, mám to spíš jako kulisu. Pak si to pustím zpětně, ve větším klidu. Bývám nervózní, kolikrát se přistihnu, že všechno komentuji a říkám si: Tak takhle to mají fanoušci, když koukají na nás?“
Během podzimní části navštívil několik domácích zápasů, vyrazil i na derby do Edenu, z něhož po prohře 1:2 neodcházel zrovna nadšený. Moc dobře věděl, že v kabině si leccos vyslechne.
Čtvrtá sezona má čtvrtého viníka. Dlouholetá smlouva v Dynamu neznamená nic |
„Pár slávistů u nás máme. Vláďa Sobotka, Kousy (Pavel Kousal), Kořka (Josef Kořenář). Občas to s námi nemají úplně jednoduché, ale teď si nemají na co stěžovat, trpíme spíš my,“ naráží na aktuální situaci v tabulce nejvyšší fotbalové soutěže.
Nadupaná Slavia se drží na čele. A nezdá se, že by měla zpomalovat. Na Spartu, která se pod trenérem Friisem potácí v nebývalé krizi, má čtyři kola před koncem podzimní části už čtrnáctibodový náskok!
Hyka si i tak snaží udržet optimismus. Především si ale užívá, že se na Letnou po devatenácti letech vrátila Liga mistrů, navíc v upraveném formátu, který zajišťuje českému mistrovi více příležitostí k porovnání sil s předními evropskými giganty.
Jako dítě sledoval, jak jeho milovaný klub bojuje s Realem Madrid, Barcelonou či Arsenalem. Teď vyhlíží nejen souboje s Atlétikem Madrid a Interem Milán, ale také utkání v Leverkusenu, kde působí Patrik Schick a Matěj Kovář, a proti Feyenoordu, který vede bývalý sparťanský kouč Brian Priske.
„Už chyběla jen Girona s Láďou Krejčím a bylo by to kompletní,“ připomíná svého oblíbence, jehož podepsaný dres z uplynulého ročníku má schovaný doma v šatníku.
Z nabídky soupeřů je už od srpnového losu nadšený. Mrzí ho snad jen to, že Sparta musela místo příletu Manchesteru City cestovat do Anglie: „Původně jsme to také plánovali. Bohužel se hrálo ve středu, my ve čtvrtek odjížděli do Třince, takže bychom se nestihli vrátit včas.“
Další zvučné jméno v extralize? Sparta dotahuje příchod reprezentanta Špačka |
Výlet za fotbalem do zahraničí stále odkládá, ale v létě to plánuje změnit. Přemýšlí nad Španělskem či Itálií, nejvíc ho láká Premier League, konkrétně Chelsea, které rovněž fandí.
Pokud jde o hokej, cestování si užil až dost. Nechce si zavírat dveře před případnou zajímavou nabídku ze zahraničí, ale zároveň se nebrání dlouhému setrvání ve Spartě: „Proč ne? Když se mi bude dařit a budou se mnou spokojení, dovedu si představit, že bych tu dohrál kariéru.“
Rozjížděl se pomaleji, ale už chytil tempo. Dvacet startů v extralize. Osm branek. Jedenáct asistencí. Bodovou šňůru v neděli proti Vítkovicím natáhl na šest zápasů, v tabulce produktivity se drží na osmé příčce.
Diváky baví elegantním bruslením, rychlými výpady i nezištnými přihrávkami. Zatím naplňuje očekávání, která do něj vedení vkládalo. Stihl se trefit i proti Pardubicím, od nichž v létě slyšel: „Nemáme o tebe zájem!“
Čím vypjatější partie, tím víc se jedenatřicetiletý útočník zvládne nahecovat. I proto si povzdechne, že nemůže po vzoru fotbalu pravidelně zažívat atmosféru utkání se Slavií, od jejíhož sestupu uplyne na jaře deset let.
„Doufám, že se někdy vrátí! Já na takových soubojích vyrůstal, bral jsem je jako ohromnou událost. Extralize derby strašně chybí. Je to škoda, protože větší rivalitu u nás nemáme.“
Jinak si Hyka nemůže nové angažmá vynachválit. V Praze bydlí pátým rokem. Nemusí dojíždět, po tréninku nebo po zápase jen nasedne do auta a za chvíli je u rodiny, s níž chce trávit co nejvíce času.
Sám říká, že se konečně cítí jako doma. A i fotbalovou Spartu má teď velmi blízko.