Jednadvacetiletý brankář měřící 193 centimetrů přišel do Liberce v létě minulého roku z Vítkovic s jasným úkolem: dělat v tygří kleci náhradníka zkušenému Marku Pincovi. Tomu se však v play-off nedařilo, a tak dostal šanci "Vošvec".
Jak se vám před zápasem spalo? V play-off jste od začátku nastoupil poprvé v životě.
Celou tuhle sezonu jsem se na připravoval na to, kdyby se něco takového stalo, a neponechal jsem nic náhodě. Když mi trenéři řekli, ať jdu do brány, vzal jsem to jako hotovou věc. Že budu chytat, jsem se dozvěděl už po druhém zápase v Praze, abych měl čas se nachystat. Kluci mi pomohli, tahali jsme za jedno velké lano a uspěli jsme.
Připravoval jste se na utkání nějak speciálně?
Hlavně jsem věděl, že si už nemůžu dovolit udělat takovou chybu jako minulý zápas v Praze, protože ta chyba nás tam asi potopila. Snažil jsem se co nejvíc pomoct týmu a vyšlo mi to.
Jak fungovala spolupráce s obranou, která v minulých utkáních kolabovala?
Sedli jsme si spolu a všechno si vyříkali. Kluci padali do střel, šli do toho po hlavě. Ubojovali jsme to utkání na nejvyšší možnou míru.
Popište svůj pocit, když se na vás spoluhráči po zápase radostně sesypali.
Strašná úleva. Byli jsme všichni šťastní, že ještě není konec sezony, o to víc, že to bylo před našimi výbornými fanoušky. Byla to odměna za naši dřinu.
První zápas v play-off, navíc jste vychytal nulu. To musí být skvělý pocit, ne?
Kdo mě zná, tak ví, že na statistiky moc nehledím. Mě je to absolutně jedno, důležité je vítězství. A o to mi šlo především. Od začátku ledna jsem v některých zápasech chytal, ale neměl jsem žádný vítězný. Naposledy jsem vyhrál 12. prosince minulého roku v Pardubicích. Už jsem věděl, že to musím zlomit. Zaplaťpánbů to přišlo v pravou chvíli.
Co vás k vítězství dovedlo?
Nastoupili jsme jako úplně jiný tým a bylo to vidět. Řekli jsme si, že nepůjdeme zápas od zápasu, ale třetinu od třetiny. Do každé třetiny teď musíme vstupovat jako do úplně jiného zápasu. Hodně střel jsme zblokovali, dostávali jsme se do šancí. Povedlo se.
S jakým vědomím jste do zápasu šli?
Že je jedno, co se s námi stane, jestli si třeba někdo zlomí zápěstí nebo podobně. Šli jsme do utkání absolutně naplno a nechtěli to vzdát. Chtěli jsme bojovat a budeme bojovat! Chceme uspět i na Slavii, protože jsme tam letos prohráli už čtyři zápasy a rádi bychom to změnili.
Udržel jste čisté konto, ale přece jen: byl v utkání nějaký kritický moment?
Nejtěžší moment bylo naše oslabení čtyři a pak dokonce tři proti šesti v závěru zápasu. Naštěstí jsme to přežili a Méďa (Nedvěd) dal přes celé hřiště gól na 2:0. To byl nejdůležitější okamžik celého utkání.
Utekli jste hrobníkovi z lopaty, ale ta největší práce vás čeká v pondělí na Slavii.
Určitě. Slavia ví, že musí, my taky musíme. Bude to šíleně ubojovaný zápas, očekávám hodně osobních soubojů. Pevně věřím, že v Praze uspějeme a přijedeme do Liberce na sedmý zápas. Sobotní výhra nám určitě pomůže, byl to týmový výkon. Teď máme na čem stavět do dalšího utkání. A jestli u toho zase budu v brance? Snad jo, chtěl bych.
