„Už jsem zkrátka takový. Když jsem v létě dostal kapitánské céčko, řekl jsem, že pokud se mi něco nebude líbit, ozvu se,“ říká zkušený útočník.
Před zápasem s Vítkovicemi jste hráče navštívil v kabině. Jaká tam byla atmosféra?
Každý den se o nás píše, to na náladě rozhodně nepřidá. Ale my máme stále chuť do hokeje.
Jenže klub vám dluží. Neříkejte, že se to v zápasech neprojeví?
Když někdo udělá chybu a my dostaneme hloupý gól, člověka napadají různé myšlenky. Můžete si tisíckrát říct, že na to myslet nebudete, ale zkrátka to ve vás je.
Ve Vsetíně jste už za tu dobu na podobné problémy zvyklý, ne?
Zažil jsem i tříměsíční čekání na výplatu, ale musím přiznat, že vždycky jsme dlužné peníze do konce sezony dostali. Teď to ještě není taková katastrofa, co bývala jindy.
Máte našetřeno, nebo vám hrozí finanční potíže?
Osobně mám něco naspořeno. Podobně jako Martin Altrichter, který má bar v Jihlavě, mám taky ještě jiný příjem. Ale je mi jasné, že to pro mladé kluky není nic lehkého.
Co vás hlavně štve?
Pochopím, že občas peníze dorazí později. Ale jsem člověk, který říká věci na rovinu, a totéž chci po druhých. Když peníze nejsou, chci to vědět. A ne slyšet několik termínů, které není možné splnit.
Věříte, že peníze dostanete?
Jsem o tom přesvědčený. Ve čtvrtek má z Ruska přiletět jeden z majitelů. Snad se pak všechno vyřeší.
