Místo toho 22letý útočník podepsal tříletou smlouvu se švýcarskou Ambri. Sezonu ale začne v mateřské Plzni.
Jak hektické období to pro vás bylo?
Nic příjemného to není. Ze začátku jsem bezmezně věřil, že to klapne. Měl jsem představu, jak by to mohlo vypadat, ale nenapadlo mě, že to dopadne takhle. Podepisoval jsem smlouvu s tím, že bych měl hrát, i když zaručené jsem to neměl. Bylo na mně, jak vysoko se dostanu. Začínal ve druhé lajně, a pak najednou bum, nehrál jsem. Poslední dva týdny, co jsem tam byl, mi ale začalo být jasné, že to neklapne. Říkal jsem si, proč mě tam sakra brali. Hledali jsme tým, který by pro mě měl hlavu a patu. Koukali jsme v Rusku všude možně, nakonec jsme s agentem ale narazili na možnost Švýcarska. Jsem z toho nadšený, protože tam není lehké hrát.
Překvapilo vás, že jako „plán B“ vyšlo atraktivní Švýcarsko?
Ve Švýcarsku máte jen čtyři cizince na tým, proto ta šance, že bych se tam dostal, nebyla moc velká. Přál jsem si najít alternativu, která mi zaručí, že budu hrát. Když přišla nabídka, neváhal jsem. Vždyť tam chce hrát obrovské množství hráčů z Evropy i zámoří. Jsou tam ideální podmínky k životu. Cestování se s KHL také nedá srovnat. Vůbec to neberu jako krok dozadu. KHL nevyšla, ale rozhodně to pro mě není uzavřená kapitola.
Nedopadlo to nakonec vlastně líp?
Taky jsem o tom přemýšlel. Samozřejmě z pohledu životního hlediska jsem udělal dva kroky dopředu. To se nedá srovnat. Jsem rád, že jsem se mohl do Ruska podívat, udělat si trochu obrázek, co tam hráče čeká. Jsem rád, že mi povolili hrát v Plzni. Věřil jsem, že pokud se budeme bavit s Plzní, tak že by to mělo dobře dopadnout. To se potvrdilo. Jsem moc rád, že Martin (Martin Straka) s Vlasym (Tomáš Vlasák) souhlasili.
Jak důležitá je pro vás tahle sezona z pohledu olympijských her?
Nebudu mlžit. Kdyby nebyla olympiáda v letošní sezoně, tak bych možná přemýšlel jinak. Možná bych zkusil v Rusku vydržet. Mohl by se někdo z cizinců zranit a já bych hned dostal šanci. Mám ale v hlavě hodně olympiádu. Chtěl bych o ni opravdu zabojovat a to by v Rusku moc nešlo. Potřebuju hrát, potřebuju být vidět. Věřím, že šanci mám. Rád bych, kdyby se mi povedlo prolomit tu smůlu, která mě v posledních sezonách v reprezentaci provází, a já se dostal do týmu. Chci dokázat, že na to mám. Proto jsem chtěl do týmu, kde budu pravidelně nastupovat. Tahle sezona pro nás mladé hráče může být průlomová. Dostat se na olympijské hry je sen každého.
Probíral jste svoji situaci s manažerem Hniličkou či trenérem Jandačem?
Zatím jsme se o ničem nebavili. Je velkou výhodu, že v Plzni máme Špágra (Jaroslav Špaček). Ví dobře, jak na tom jsem. V tomhle je výhoda i toho, že můžu začít doma.
Jak se vám jevila KHL aspoň z přípravných zápasů?
Hodně se to tam zaměřuje na systém. V tomhle vidím asi největší rozdíl proti extralize. My jsme navíc měli finského trenéra, který na přípravu dbal opravdu hodně. Rusáci jsou v tomhle trochu jiní. Co se týče prostředí, tak mám výhodu, jsem hodně přizpůsobivý. Nemám problém zapadnout téměř kamkoli. Jsem hodně ukecaný, to mi nedělá problém. Město je jedno z těch lepších. Záleží, jací jsou lidé kolem vás. V Ufě je celý tým postavený z Finů, takže to bylo takové evropštější prostředí. Všechno v angličtině, nikdo na mě nemluvil téměř vůbec rusky. V tomhle to bylo hodně specifické.
Co můžete říct k Plzni? Tým hodně posílil.
Máme velkou sílu směrem dopředu. Musíme to víc vyvážit. Utočíme někdy možná až moc. Hlavní je, abychom měli lepší start než v loňské sezoně. Máme ale zkušenější mužstvo. Věřím, že by se to nemělo opakovat. Chci, aby tenhle tým uspěl. Když se bude dařit týmu, budu i já hrát dobře. Pak se klidně můžu do KHL zas jednou podívat. Můj sen je pořád KHL, v Ambri jsme se o tom s trenéry bavili. Vědí, že když se mi sezona povede, tak se mohou ozvat i jiné týmy. Nebo NHL.
