1:6, 1:8, 0:5, 1:4. To jsou výsledky hokejové Komety z posledních pěti kol, ve kterých získala jediný bod a které ji srazily na totální dno. I když kdo ví, hráči i fanoušci se neustále přesvědčují, že klesnout se dá ještě níž.
Nepomáhá nic: průvany v sestavě, změny brankářů, proslovy, zpytování svědomí ani sliby, že příště to bude lepší. „Neklape nám vlastně nic, leží na nás ohromná deka a není nikdo, o koho bychom se mohli opřít,“ nezastírá kouč Vladimír Kýhos.
V podobných situacích radí experti co nejvíce zjednodušit hru a především přehodnotit cíle. Právě tohle je totiž největší problém. Kometa je zvyklá hrát nahoře, za poslední tři roky byla dvakrát ve finále a nejen hráči chtějí předvádět pohledný hokej.
„Psychika se odvíjí od toho, jaké má od sebe člověk očekávání. Pokud je hodně veliké, pak s neúspěchem přichází trauma,“ říká televizní spolukomentátor Martin Hosták.
Pravda, Kometě vyšla příprava, všichni si mysleli, že oproti loňské sezoně ještě posílila, ale ouha. Místo vítězství přijde pár porážek, mužstvo znejistí, což má při velkém očekávání velký vliv na psychiku.
K tomu si připočtěte zkrácenou letní přípravu a fakt, že hodně pozornosti bylo upřeno na dvě velké posily - Petra Tona s Františkem Ptáčkem. Jako by si všichni mysleli, že to půjde samo. Místo toho však přichází jeden debakl za druhým a tlak narůstá.
„Mužstvo potřebuje získat herní jistotu. Zklidnit se a vrátit se na začátek do bodu 0, od kterého se dá odrazit. Trenéři i zkušení hráči vědí, že je potřeba si dát jednoduché cíle a od těch se odpíchnout. Nic chytřejšího neexistuje. Hokej je práce a jde o to, aby si každý odvedl tu svou na sto procent,“ tvrdí Hosták.
A dává za příklad Karlovy Vary, které si na ledě nekomplikují život. „Jsou disciplinované, dobře bruslí, snaží se hrát tvrdě a vidí, že to funguje nad očekávání.“
Pro Kometu je samozřejmě těžší převzít roli outsidera a říct si, že se spokojí s minimem a že teprve po pár úspěšných zápasech může začít myslet na hezký hokej. Jenže pokud na tuhle cestu Brňané nepřistoupí, čeká je nejspíš protahování agonie.
Nejlíp to vystihují slova střelce Tomáše Svobody: „Začneme dobře, ale pak dostaneme gól, na led vleze další lajna, uděláme kiks na modré a dostaneme druhý.“
Hosták rozhodně nesouhlasí s tezemi o výměnách trenéra, která podle něj nedává smysl. „S takovým krokem souhlasím, pokud má mužstvo k trenérům averzi nebo tam vznikl konflikt. Ani jedno z Brna necítím, proto není na místě panikařit. Nový kouč nevymyslí nic jiného než začít od jednoduchostí.“
