Vládní nařízení spojená s opatřeními proti šíření koronaviru přinutila české hokejové kluby trénovat za nezvyklých - venkovských - podmínek.
Pražský komfort Spartě už týden nahrazuje venkovní hřiště v Dobříši. Tašky, oblečení nebo boty hráčům leží během tréninku na dřevěných lavičkách nebo na zemi. Šatnu využívat nesmějí, a tak se většina z nich převléká venku, někdo počká až domů.
„Na trénink jezdíme ve výstroji navléknuté tak z půlky. V celé výstroji by to bylo nepohodlné, ona cesta z Prahy sem trvá 45 minut. Tady pak dooblékáme zbytek,“ vykládá 25letý obránce David Němeček.
Příležitostný reprezentant, který se po roce ve finské nejvyšší lize, která se teď normálně dál hraje, rozhodl vrátit domů. „Jenže kdo to mohl čekat? Stejně se to týká celého světa a my jen musíme reagovat, podřizovat se tomu, co je,“ říká Němeček smířeně.
Páteční ráno přichystalo hokejistům pražského klubu deštivý pohled.
„Uvidíme, jaké tam bude počasí. Doufám, že nepojedeme zase domů,“ říká sparťanský mluvčí Marek Táborský ještě ráno.
Dlouho to vypadá bledě, celou cestu z Prahy leje.
Věřte, nebo ne, pršet přestává kousek před Dobříší.
A proto: Zavázat tkaničky na bruslích, vzít hokejky a na led!
„Kdyby pršelo, bylo by to horší, puk by se zastavoval. Ale zima? Zažil jsem hokej v mínusech!“ zůstává pozitivní veterán z útoku Lukáš Pech. „Jsme hlavně opravdu rádi, že nemusíme trénovat na suchu.“
Led v Dobříši má své mouchy, i proto už po půl hodině bruslení vyjíždí na plochu postarší rolbař se svým strojem. Uhladit rýhy, poupravit, co se poupravit dá.
„Dneska je led dobrej! Ve středu byl horší, takovej měkkej, rozbitej,“ nestěžuje si Pech.
Úplně spokojené ovšem nevypadají trenéři Miloslav Hořava a Josef Jandač. Nezdá se jim, jak jejich svěřenci v první půli přistoupili k cvičením.
A tak si svolávají hráče ke středovému kruhu a apelují na ně, ať přidají.
Jandač: „Buďme přece rádi, kde jsme!“
Hořava: „Žádný veteránský hokej. Potřebovali jsme být na ledě, važme si toho.“
Zabralo to, opravdu.
Intenzita bruslení se zvyšuje, hokejisté mezi sebou víc mluví, ze všech cítím větší energii. Potvrzení přichází záhy, když si jednotlivci sedají na střídačku a sundávají nakrátko helmu. Zpocená, zahřátá těla s chladným prostředím vytvářejí efekt, jako když se z lesa po dešti vypařuje voda.
Sparťanům se viditelně „kouří z hlavy“.
„Podmínky nejsou zrovna standardní, tak se to v hlavách možná trochu pere, svádí to k myšlence, že to není úplně naostro. To je špatně. Trenéři nám to správně připomněli,“ uznává Němeček.
„Nic jiného nám nezbývá, máme herní výpadek, musíme makat,“ kývá hlavou Pech.
Krapet netradiční podívanou nabízí i konec tréninku.
Připomíná to amatérské turnaje, kdy se na jednom hřišti střídají po sobě jdoucí soupeři.
Poslední minuty sparťanského bruslení sledují už za odmlženými skly konkurenti z plzeňské Škody.
Často přátelé, jen v jiném dresu. I proto se při výměně mnozí zdraví, zastavují u sebe a prohazují rychle pár slov.
Prominentní čtveřici utvoří třeba tři sparťané - útočníci Roman Horák a Michal Řepík a trenér Jandač - s plzeňskou hvězdou Milanem Gulašem.
Bude se hrát extraliga už příští víkend? Je to ve hře, tvrdí Řezníček |
Také obránce Němečka hned několik nově příchozích zdraví. „Taky většinu lidí z Plzně znám, v sezoně 2016/17 jsem s nimi hrál v jednom týmu. Rád je vidím,“ usměje se vysoký obránce.
Extraliga poslední dny doufá čím dál víc v návrat na zimní stadiony. Minimálně k tréninkům, nejlíp k samotným zápasům, pochopitelně při dodržení přísných podmínek, bez diváků a s pravidelným testováním.
„Bylo by nesmyslné, aby nám zakazovali odvádět práci. Jsme promořeni, chystáme se testovat. S rozumem nás snad pustí a lidi si budou moct sednout k televizi,“ myslí si Pech.