Jak se teď cítíte?
Je to veliká úleva. Už se nám nechtělo do Vítkovic. Ale byl to boj.
Říkal jste, že jste pyšný na mužstvo? Jste pyšný i na sebe, když jste jako jediný uspěl v nájezdech?
Jsem samozřejmě rád, že gól pomohl, ale zásluhu má i Pepís (brankář Pöpperle), který chytil tři nájezdy. Prostě mi vyšla bekhendová klička. Víc bych to neřešil, postupujeme dál.
Čekali jste, že bude zápas tak vyrovnaný po tom rychlém gólu?
Dali jsme sice gól, ale pak jsme přestali hrát. Nechali jsme Vítkovice, aby nás zatlačily, pak jsme si dali nešťastný vlastní gól. Třetí třetina od nás byla výborná. Byli jsme lepší, v prodloužení už nemohli. Myslím, že jsme vyhráli zaslouženě.
V závěru vám chyběl Petr Ton. Jak jste to vnímal?
Je to velká ztráta. Ke konci jsem říkal, kde je Toňák, ať se obleče a jde na nájezd. Ale snad bude v pohodě.
Přišlo deset tisíc lidí. Co říkáte na atmosféru?
Bylo to parádní, ale ani jsem to chvílemi nevnímal kvůli tomu stresu. Bylo to vyrovnané, každá chyba mohla rozhodnout. Hecování pomůže, vnímal jsem to na střídačce. Na ledě jsem se soustředil na hru.
Kdy se lámala celá série?
Ve Vítkovicích, kde jsme vyhráli oba zápasy. Důležitý byl hlavně ten třetí na dva jedna. Byla to vyrovnaná série, Vítkovice hrály perfektně.
Čekali jste, že budou tak nepříjemný soupeř?
Určitě. Když Vítkovičtí odjížděli do Davosu na Spengler Cup, tak jsem říkal, že je to buď nakopne, nebo unaví. A leden měli famózní, výborné výkony potvrdili i v play-off. Nemají se za co stydět.
Už se těšíte na dalšího soupeře?
Hlavně se těším na odpočinek. Musíme si orazit a uvidíme, kdo přijde.
