V druhém zápase v dresu Znojma na obránce čekala Sparta. „Byl to těžký zápas, je škoda, že jsme prohráli. Chtěli jsme si odvézt aspoň bod, ale zápas se nám moc nepovedl,“ nešetřil Kuboš kritikou na sebe a své nové spoluhráče.
Právě Kubošovi se podařilo, že první i druhé utkání po návratu do extraligy hrál proti svým loňským zaměstnavatelům. Do Sparty byl před rokem vyměněn ze Vsetína za Sedláka. O chybějící motivaci na oba duely nemohla být vůbec řeč.
„Premiérový zápas po návratu z Ruska vyšel na Vsetín. Před utkáním jsem byl trochu nervózní, ale moc jsem se těšil,“ svěřuje se ze svých pocitů odchovanec obránce.
V době, kdy se zotavoval z nemoci, si vybíral i nové angažmá v české extralize. „Šlo mi hlavně o hokejovou stránku. Znojmo má blíž k play-off a je tu velmi kvalitní tým. Věřím, že se to povede,“ vysvětluje Kuboš, proč dal přednost Jihomoravanům před ostatními.
Váhal mezi dvěma nabídkami. Vedle Znojma se ozvaly i Karlovy Vary, kam Třinec poslal Radima Kucharczyka, který je Kubošovým dlouholetým kamarádem. A Kucharczyk loboval pro Západočechy. „Radim se fakt snažil. Několikrát mi volal a přesvědčoval mě, ať tam jdu taky. Hráli jsme spolu od dětství, tak to zkoušel,“ směje se Kuboš při vzpomínce na telefonáty s kamarádem.
Ale o nevydařeném angažmá v Rusku si obránce moc povídat nechce. „Byla to zajímavá hokejová i životní zkušenost. Nedá se to asi brát jenom negativně, ale rád na to nevzpomínám,“ ohlédne se letmo za působením v Permu.
Od okamžiku, kdy zamířil na východ, mu nic nevycházelo. Stihl odehrát pár zápasů, když se objevily žaludeční obtíže. A ty se s ním táhly několik týdnů. Vedení docházela trpělivost a chtěli se nemocného obránce zbavit. Pak přišlo zlepšení a Kuboš odehrál dalších několik zápasů. Jenže Perm se začal topit v dluzích.
„Ze začátku jsem onemocněl, což asi nebyl takový problém… I když mě už málem poslali domů, nakonec jsme se dohodli a já zůstal. Pak to bylo dobré do doby, než došly finance. S penězi byl problém větší,“ přikyvuje.
„Šoků tam bylo rozhodně dost. Povídat bysme si mohli dlouho, ale když mám vybrat ten největší, tak asi jídlo a vůbec život v Rusku je od toho našeho tady dost jiný.“
Pětadvacetiletý bek má i zkušenosti z působení v nižší zámořské soutěži WHL, s týmem Vsetína získal tři mistrovské tituly a je členem širšího kádru reprezentace. K dalšímu zahraničnímu angažmá se staví rezervovaně. Lákalo by ho ještě vůbec?
„Mám-li být upřímný, tak po zkušenosti z Permu ani ne. Navíc mám ve Znojmě smlouvu na dva roky, takže se nikam pryč rozhodně nepohrnu,“ dodává závěrem.
